Na podzim roku 2015 oznámila NASA objev vody na Marsu. Některé teorie tvrdí, že na Marsu existoval život, ale srážka s obřím asteroidem, jej zcela zničila včetně atmosféry. Je ale doopravdy obyvatelná?
Když si představíme naší sluneční soustavu, tak zjistíme, že Venuše a Merkur jsou příliš blízko Slunce a nemohou si udržet vodu a atmosféru, která by umožňovala život. Jupiter, Saturn, Uran a Neptun jsou zase příliš daleko, aby si udržely vhodnou teplotu pro život. Zůstává naše Země a Mars. Na Zemi už život je, takže se podíváme na Mars. Průměrná teplota povrchu Marsu je -56 °C. Na rovníku se běžně pohybují od -90 do -10 °C. Nad nulu se vyhoupnou jen zřídka. Jenomže teplota povrchové vrstvy půdy může dosáhnout až +30 °C. Značné teplotní rozdíly způsobené mezi dnem a nocí jsou způsobené řídkou atmosférou.
NASA v září roku 2015 potvrdila přítomnost vody. Je pravda, že je k tomu zapotřebí určitým podmínek, aby ta voda vyloženě proudila. Při minusových teplotách, by to šlo opravdu těžko, ale svou roli v tom hraje sůl. Údaje o ložiskách soli získali ze satelitu Mars Reconnaissance Orbiter. A právě díky ní, může voda i za nehostinných podmínek proudit.
Zatím není jasné, odkud se tekoucí voda na Marsu bere. Jednou z možností je, že na sebe sůl váže vodu z atmosféry. Hlavní roli v tom nejspíš budu hrát i minerály chloristany, které dokážou zabránit kapalině zmrznout i při -70 °C. Na Zemi se chloristany přirozeně vyskytují na pouštích.
Specialisté z NASA mají za to, že voda je znamením života. Dá se tedy předpokládat, že pod povrchem existuje určitá forma života byť v mikrobiálním stavu. NASA má v plánu prozkoumat i další místa na Marsu, kde by se mohla nacházet voda.
Dále je na rudé planetě pojmenováno 20 sopek z nich nejvyšší je Olympus Mons a je zároveň i nejvyšší horou sluneční soustavy. NASA se ovšem doposud nepodařilo zachytit jakoukoli vulkanickou činnost.
Díky studiím na naši Zemi víme, že za vznikem prvních forem života stály vulkanické průduchy. Průzkumy hydrotermálních průduchů na dně pozemských oceánů odhalily překvapující formy života, které neexistují nikde jinde na světě. Mezi ně patří rostliny které, aby přežily v tmavých hloubkách, využívají místo fotosyntézy chemosyntézu.
Průduchy bez ustání chrlí velké objemy mineralizované mořské vody o teplotě vyšší než 400 °C, která nevaří díky vysokému tlaku okolní vody. Vyvěrající voda je extrémně kyselá, skoro jako ocet. I přes to všechno se v jejich okolí nalézají rozvinutá společenství s uzavřeným ekosystémem zcela závislým na síře.
Nález těchto unikátních ekosystémů ukazuje odolnost života a jeho schopnost adaptovat se na nehostinné podmínky, které život de facto vylučují. Tím pádem život na vzdálených planetách není nemožný a vědci nejspíš budou muset přehodnotit některé názory.
O vodě na Marsu již víme, také máme důkazy o existenci forem života nezávislých na sluneční energii a kyslíku. Jediné co k dokonalosti chybí jsou vulkanické činnosti, které by vytvořily podmínky vhodné pro vnik zvláštní formy života. Nic ovšem není vyloučeno a pod povrchem život může být. Navíc, kromě hledání formy života, NASA provádí i výzkumy s jeho kolonizací. Takže pokud tam život není teď, dřív nebo později určitě bude.
Komentáře