V oblasti estetické medicíny je nastřelení vlasů již běžnou praxí, ovšem výběrem kliniky plánování nového účesu zdaleka nekončí.
Důležitý je totiž samotný materiál, který se při transplantaci použije. Teoreticky existují 3 možnosti:
vlasy od dárce
transplantace umělých vláken
transplantace vlastních vlasů
Každá možnost má své výhody a nevýhody a jedna už byla dokonce i zapovězena.
Protože nastřelení vlasů je v zásadě transplantace, nabízí se možnost externího dárce, stejně jako u jiných orgánů. Taková operace je však vždy provázena riziky v podobě nepřijetí transplantátu nebo zánětů. Ty jsou v případě vlasů častější díky vlivu vnějšího prostředí.
Následná péče je pak natolik složitá, že znamená celoživotní omezení a tak vysokou cenu za obnovenou krásu není samozřejmě nikdo ochoten zaplatit. Metoda se nakonec přestala používat.
V nabídkách některých klinik najdeme možnost transplantace umělých vláken, které jsou certifikované a odpovídají nejvyšší kvalitě.
Indikátorem bezpečnosti polyamidového materiálu, který se k výrobě používá, je procentuální hodnota rizika reakce imunitního systému na cizí těleso. V současnosti se u schváleného materiálu na výrobu umělých vlasů uvádí riziko 2%.
Na rozdíl od klasické transplantace se může klient těšit z okamžitého výsledku, ovšem možnosti umístění jsou omezeny. Jejich zakotvení v oblasti lebeční kosti je totiž podmínkou a neřeší tak všechny problémové partie.
Během jedné aplikace se implantuje cca 1500 vláken a při průměru 6000 – 8000 vláken na jednoho klienta je zřejmé, že celý proces probíhá v několika etapách. Konečné zahojení se dostaví do 30 dnů od poslední aplikace.
Několik desítek odstínů a typů vlasů, od rovných po extrémně vlnité, dává při výběru hodně možností. Délku si pacient samozřejmě určuje sám, většinou však v nabídce nenajdeme vlas delší než 45 cm.
Přirozený vzhled pak zejména závisí na tloušťce vlákna, která odpovídá průměru zdravého přírodního vlasu.
Umělé vlasy nevyžadují žádnou speciální péči a mohou se upravovat stejně jako vlasy přírodní, ale na rozdíl od nich nerostou.
Naopak je nutné občas vlákna doplnit, pokud chceme zachovat původní estetický efekt a při změně střihu počítat s nevratností.
A i zde je kladen vysoký nárok na hygienické návyky kvůli riziku zánětu.
V USA či Kanadě byl tento způsob nakonec zakázán.
Ideální pro naše tělo je transplantace vlastních vlasů z míst, kde jich ještě máme dostatek. Při tomto způsobu jsou eliminována omezení a rizika, hrozící při implantaci cizích těles. Pokud jde vše podle plánu, vlasy přirozeně rostou a můžou i houstnout.
Metoda FUT – spočívá v přemístění pruhů či ostrůvků vlasů. Výhoda tak spočívá v neporušení vlasové folikuly. Transplantáty jsou uloženy do chlazeného roztoku a mikroskopicky upraveny. Některé světové kliniky dodnes na tuto metodu poskytují doživotní záruku.
Metoda FUE – je moderní postup, kdy se jednotlivé štěpy odebírají přímo. Výhodou je eliminace jizev a přirozený vzhled, ale bez mikroskopické kontroly hrozí poškození štěpů. Žádná klinika neposkytuje v tomto případě záruku.
Čas ověřil všechny dostupné metody a výsledkem je, že ty nejlepší vlasy pro nastřelení jsou naše vlastní. Ideální tedy je vyřešit úbytek vlasů z vlastních zásob a vyhnout se tak většině komplikacím.
Vybrali byste si vlasy vlastní nebo umělé? A bylo by etické nosit vlasy cizí?
Komentáře