Psal se rok 1732 když byl dobudován kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy. Kolem budovy nevedla asfaltová, nýbrž pouze prašná cesta, po které se neproháněly, ale jen líně šouraly koňské povozy. Ani v roce 1777, kdy střecha svatostánku dostala dnešní podobu, nemusel tesařský mistr Tomáš Lehner se svými pomocníky brát ohled na nějaký dopravní ruch. Jistě neporovnatelný stav s s lety 1995-1998, kdy proběhla rekonstrukce celého kostela v jejímž rámci byl osazen hodinový stroj s bicím zařízením a nový zvon. Ani se snad nechce představovat, kolik povolení a razítek si to vyžádalo.
Železnorudský kostel nevyrostl na „zelené louce“. Zásluhou tehdejšího majitele železnorudského panství Wolfa Jindřicha Nothafa z Wembergu, vznikla na místě bývalé kaple barokní stavba s půdorysem šesticípé hvězdy. Zřejmě největší cenností kostelního vybavení je mariánský oltářní obraz, jenž je jednou ze dvou kopií obrazu Lucase Cranacha, jehož originál visí v Innsbrucku. O výbavu interiéru se postarala významná sklářská rodina Hafenbrädlů, reprezentovaná osobou Johanna Georga. Přítomnost okolní Šumavy připomínají i křtelnice nebo skleněný lustr vyrobené ze šumavské žuly resp. šumavského skla. Dnešní budova kostela není věrnou kopií stavby z počátku 18. století, neboť o její významnou změnu se postarala v 70. letech 18. století dostavba věžičky ozvláštňující vzhled kostela.
Až budete odcházet od tohoto ostrůvku klidu, pozvedněte své oči vzhůru a nechejte spočinout na špici střechy. Neuvidíte tam strohý, možná až trochu morbidní kříž, ale hvězdu. Nikoliv pěticípou a rudou, ale veselou, hravou, blyštící se v podzimní slunci.
Vítejte!
Komentáře