PROČ RYBAŘIT NA MALÉ ŘÍČCE

V dnešní době rybáři lemují okraje vodních nádrží, rybníků a řek ve větších městech. Proč taky ne že? Výhod to má hned několik. Můžete zde narazit na pěkné kousky ryb, poznat nové kolegy rybáře a také si hezky odpočinout po práci a nebo vyplnit volný čas v důchodu. Proč bych tedy měl chodit na malý potok, kde ryby nejsou žádné a nebo jsou velmi malé. Opak je však pravdou. Rybaření na malém potoce má zajisté své kouzlo a mnohdy i malý potok překvapí. Pojďme si tedy v následujícím článku říci pár důvodů, proč chytat právě na těchto malý potocích či říčkách. 

Malá říčka neznamená malé ryby

Ano, ryby žijící v malém prostoru, nedorůstají obřích rozměrů, jak je tomu na přehradě nebo ve velkých řekách. Avšak i takovýto potok, může skrývat svá tajemství. Zejména pak ve svých hlubších tůních hledáme právě tyto zapomenuté ryby, rybáři ještě nepolíbené, divoké a bojovné. Jsou to zejména pak tloušti, pstruzi či okouni, kteří nás často překvapí svojí velikostí v těchto místech. Souboj s takovouto rybou, kde je v každém kousku vody spadlá větev a prostoru pro manipulaci s prutem je také málo, může vyústit až v několikaminutový souboj, kdy výsledek závisí pouze na vaší zručnosti a trpělivosti.

Místa člověkem téměř nepolíbená

Ty nejhezčí a nejzajímavější výpravy jsou tam, kam lidská noha vkročí párkrát za rok. Právě na takovýchto místech pak můžeme očekávat ryby, které se s lidskou tváří dosud nesetkali. Taková místa však nejsou pro každého. Často jsou i velmi těžce přístupná. V cestě vám brání kdejaký keřík či větev a dostat se na takové místo je fyziky velmi náročné. A když už se tam dostanete, tak stejně nemůžete nahodit, protože vám v tom brání větve na druhé straně řeky. Přitom jste si zcela jisti, že tohle je to pravé místo, tady bude ta velká ryba. Každý se s tím musí vypořádat po svém. Často je lepší tato místa vynechat a jít dál, ale jen skutečně odhodlaný rybář se rozhodne toto místo vyzkoušet.

Adrenalin na vysoké úrovni

Každý rybář to zná. Ten pocit, když zdoláváte velkou rybu. O tomto druhu adrenalinu se však bavit nebudeme. Budeme se bavit o adrenalinu, který "bobkaři" u rybníka nikdy nezažijí. Cesta k zajímavému místu může být velmi nebezpečná, v krajních situacích můžete riskovat i vlastní život. Kolikrát se vám totiž stane, že budete muset jít po strmém svahu, přejít po spadlém stromu na druhou stranu řeky, protože víte, že jedině tak se dostanete k velkým rybám. Přitom stačí jediný špatný pohyb, jediný špatný krok a můžete si způsobit nehezká zranění. Ale je to právě ten pocit nebezpečí, co nás nakonec dobře uspokojí.

Samota a klid v duši

Každý z nás občas potřebuje uniknout někam, kde bude jen on sám a nikdo ho nebude rušit. Právě na takovémto potoce, daleko v polích si můžete být jisti, že vás nikdo rušit nebude. Přijde vám, že jste zcela sami a přitom je kolem vás tolik života. Příroda je mocná léčitelka a takováto výprava daleko od civilizace vás zajisté přivede na lepší myšlenky.

Prokažte svoji zručnost a rybářské instinkty

Jelikož se vydáte na revír, kde není nic jisté, tak právě zde dokážete to, jak moc dobrý rybář jste. Pokud zde totiž ryby jsou, neznamená to, že se vám je podaří ulovit. Nejdříve musíte najít, kde se ryby skrývají. Může se vám stát, že půjdete kilometr podél břehu a rybu nepotkáte ani jednu. Nejspíš jste je vyplašili a nebo na tomto úseku zkrátka nejsou, přitom víte, že v takovéto tůni prostě ryby být musejí. A tak jdete dál a takto se to opakuje několikrát. Pak však narazíte konečně na první stíny ve vodě. Je to hejno tloušťů, kteří sbírají hmyz z hladiny. První krok jste zvládli. Našli jste první ryby, teď je zde však část druhá. Rybu přelstít a zdolat. Musíte být velice opatrní a pohybovat se potichu. Pokud uděláte vše, jak se má, výsledkem bude krásná, divoká ryba z malé říčky.