• 0 Vaničkování. Zbytečnost nebo zábava pro vás i miminko?

    0.00 z 0 Hlasů

    Navštěvovat hodiny plavání se kojencům obvykle doporučuje až v šesti měsících věku. Vaše dítě ale vodu miluje a vy máte dojem, že každodenní večerní koupání je mu málo? Vyzkoušejte vaničkování! Nejprve s instruktorem nebo podle videa, potom sami. Stačí mít doma klasickou vanu, víc nepotřebujete.   Kdy s vaničkováním začít S vaničkováním můžete začít prakticky hned od narození miminka. Děťátko by však mělo mít zahojenou pupeční jizvu a vy byste si v manipulaci s ním měli být alespoň trochu jistí.  Přeci jen vaničkování  probíhá ve vaně, která je úplně plná vody. Je třeba, aby kolem sebe dítě mělo dostatek prostoru a aby si zvyklo na vodu kolem sebe. Ve vaně by dítě ze začátku nemělo být déle než 15 minut, postupně lze dobu strávenou ve vodě prodlužovat. Vždy je však třeba dbát ne to, jak je dítě staré a jakou má zrovna náladu. Když dítě do vany dáváte, nemělo by být hladové ani těsně po jídle. Výhody vaničkování Vaničkování je skvělá příležitost, jak mohou maminky (ale i tatínkové) se svými dětmi strávit hezký čas. Během vaničkování se nejen utužuje a prohlubuje vztah mezi rodičem a dítětem, ale vaničkování taktéž napomáhá řešit nedostatky a odchylky ve vývoji dítěte. Dítě ve vaně vlastně cvičí a posiluje svaly. Spoustě dětí vaničkování pomáhá při kolice či k lepšímu spánku. Díky vaničkování se děti naučí mít rády vodu, získají k ní kladný vztah a přechod do bazénu pak pro ně bude snazší. Vaničkování má oproti kojeneckému plavání tu výhodu, že se rozhodně nemusíte bát bakterií. Vše probíhá ve vaší koupelně, stejně jako obyčejné večerní koupání. Vyzkoušeli jste vaničkování a máte dojem, že pro vás nebo pro vaše dítě to není to pravé? Nevadí. Nelámejte nic přes koleno. Je nesmírně důležité, aby se při vaničkování cítilo dobře nejen vaše miminko, ale i vy sami.

  • 0 Syndrom náhlého úmrtí kojence. Strašák všech rodičů

    0.00 z 0 Hlasů

    SIDS neboli syndrom náhlého úmrtí kojence (Sudden Infant Death Syndrome) straší snad všechny novopečené maminky a tatínky. Jaké jsou jeho příčiny, příznaky a rizikové faktory? Co dělat, když postihne právě vaše miminko? A lze se proti němu nějak bránit? Co je to SIDSSyndromem náhlého úmrtí kojence označujeme stav, kdy je dítě náhle nalezeno mrtvé, a to bez toho, aniž by mu předtím cokoliv bylo. Nejčastěji umírají miminka do šesti měsíců věku, a to ve spánku. Dále riziko úmrtí klesá (ročně u nás takto zemře až několik desítek dětí). SIDS se častěji vyskytuje u dětí nedonošených, nekojených (nebo kojených omezeně) a v rodinách, kde už syndrom náhlého úmrtí postihl jiné dítě. Častější je také u dětí ze sociálně slabších rodin, u dětí, jejichž matkami jsou kuřačky (stačí ale i to, pokud kouří jiný příslušník domácnosti) či drogově závislé ženy. Častější je také výskyt tohoto syndromu, pokud dítě spí v přehřáté místnosti nebo je ukládáno v poloze na bříško. Preventivní opatření, monitor dechu Chcete-li udělat vše proto, aby vaše děťátko nepostihl tento syndrom, ukládejte ho do postýlky vždy na záda (nebo na bok). Nepřikrývejte ho teplými peřinkami (nezavinujte do teplých zavinovaček, nedávejte mu čepičku)a místnost, kde spí, vyvětrejte. Ideální je, pokud bude dítě spát v místnosti společně s vámi a až později mu pořídíte vlastní pokojíček. Pořídit si můžete i monitor dechu. Ten snímá dýchací pohyby u dětí, pokud se 20 vteřin nenadechnou, spustí se alarm. Než stačíte doběhnout k postýlce, často už dítě opět dýchá, jindy stačí, když s ním zatřesete a ono se nadechne samo. Pokud se tak nestane, je třeba okamžitě přivolat záchrannou službu. Resuscitace dítěte Než přijede přivolaná záchranná služba, zkontrolujte, zda se něco nenachází v ústech a nosu dítěte. Dýchací cesty je třeba uvolnit! Poté dítě položte na tvrdou podložku (nezaklánějte hlavu) a dýchejte do jeho úst i nosu zároveň (asi 30 vdechů za minutu). Nebije-li dítěti srdce, stlačujte okraj hrudní kosti o 2-3 centimetry směrem k páteři (asi 90 stlačení za minutu). Dodržujte poměr 3:1 (3 stlačení a 1 vdech). Pokračujte s resuscitací až do příjezdu záchranné služby. Tip na závěr. Spánek miminka v posteli rodičů Vědci zjistili, že maminka, která spí s dítětem v jedné posteli, intuitivně uléhá obličejem k němu. Vydechovaný oxid uhličitý, který se pak hromadí před obličejem miminka, stimuluje jeho organismus k vyšší dýchací aktivitě. Tím tedy funguje jako opatření proti syndromu náhlému úmrtí.

  • 0 Odplenkování snadno, rychle a bez pláče

    0.00 z 0 Hlasů

    Pokud máte dojem, že už je ten pravý čas, aby vaše dítě odložilo plenku, hurá do toho. Máme pro vás pár tipů, které vám odplenkování usnadní. Můžete počkat na léto a nechat dítě běhat nahé po zahradě, můžete poslechnout rady babiček nebo vyzkoušet indiánskou metodu. Léto = ideální doba Pokud je právě léto a za vaším domem je zahrada, máte z poloviny vyhráno. Dítě můžete poslat "zalévat" kytičky, kamínky nebo cokoliv jiného venku. V horku navíc může běhat nahé, takže když náhodou nestihne "zalít", to co bylo v plánu, ničemu to nevadí a vy máte o starost míň s převlékáním. (Pokud dítě nahaté nebylo a vyměnit tepláčky je potřeba, zkuste s tím příliš nespěchat. Většině dětí je totiž mokro nepříjemné a je velice pravděpodobné, že se mokrému oblečení budou chtít příště za každou cenu vyhnout.) Tipy a triky našich babiček V počáteční fázi určitě není nutné, aby byl nočník v koupelně. Zeptejte se dítěte, kde by ho chtělo mít a nechte ho, aby si ho na toto místo samo odneslo. Snáz si tak zapamatuje, kde nočník je, navíc je pravděpodobné, že ho umístí tam, kde rádo tráví čas. Můžete také společně postavit „domeček pro nočník“ (například z židlí a deky, sušáku na prádlo a deky apod.). Některé děti totiž mají rády při vyprazdňování soukromí, navíc sedět na nočníku v domečku jim určitě přijde jako skvělá zábava. Indiánská metoda Indiánská metoda spočívá v tom, že dítěti seberete plenku ze dne na den (zhruba v jeho dvou letech) a už mu ji nikdy nedáte (na noc samozřejmě ještě můžete). Dítěti vysvětlíte, proč to děláte a kde najde nočník. Pak stačí, abyste byli trpěliví, a i kdyby se zpočátku příliš nedařilo, k plence se už nikdy nevrátili. Dítě by totiž mohlo být zmatené, proč jednou plenku má a jednou ne. Uvidíte, že pokroky budou den ode dne větší a dítě se nakonec naučí chodit na nočník v mnohem kratší době, než jste čekali. Důležitá rada na závěr Každé dítě je jiné a pro každé je ta nejvhodnější doba, kdy ho zbavit plenky, jindy. Pokud máte dojem, že právě vaše dcera nebo syn potřebuje ještě trochu času, poskytněte jim ho a nespěchejte na ně. Dítě musí v první řadě chápat, co po něm chcete. Nevšímejte si poznámek okolí, že vaše dítě je na plenku už příliš velké. Dejte na svou intuici. Uvidíte, že trpělivost se vyplatí. Dítě za jeho neúspěchy nikdy příliš nekárejte, nekřičte na něj a netrestejte ho. Spíše vyjádřete smutek a řekněte mu, že příště se už určitě všechno podaří.

  • 0 Špatný spánek v těhotenství? Víme, co pomáhá.

    0.00 z 0 Hlasů

    Mnoho těhotných žen si především v posledních měsících těhotenství stěžuje na problémy se spánkem. Jejich okolí jim přitom stále radí, aby spaly co nejvíce a nabraly síly nejen na blížící se porod, ale i z toho důvodu, aby se pak mohly postarat o nového člena rodiny. Co ale dělat, když je tu už několikátá probdělá noc v pořadí a spánek stále nepřichází? Spánková hygiena jako základ V první řadě doporučujeme nezapomínat na několik základních pravidel dobrého spaní, která platí nejen pro těhotné. Choďte spát přibližně ve stejnou dobu, v ložnici vždy vyvětrejte, nepijte navečer kávu nebo černý čaj, vynechejte těžká jídla, vyrazte ještě před spaním na krátkou procházku. Do postele uléhejte vždy pouze večer a jen tehdy, pokud už opravdu máte v plánu spát. Chcete-li si odpočinout přes den, zkuste využít spíše gauč. Zvětšující se bříško. Jak spát? Stále se zvětšující bříško nepřekáží těhotným ženám pouze tehdy, když si mají zavázat tkaničky, ale i v noci. Doporučujeme tedy spát na boku (ideálně levém) a bříško si podložit polštářem. Velice vhodné jsou tzv. kojící polštáře, které dokáží poskytnout oporu nejen břichu, ale můžete si je zároveň umístit i mezi kolena, podložit si jimi záda nebo je doslova obtočit kolem celého těla. Každá budoucí maminka si určitě najde svůj vlastní způsob, jak s tímto polštářem spát. Pokud je matrace na vaší posteli příliš tvrdá, zkuste pořídit měkčí. Pokud se vám na těch pár týdnů nechce investovat do nové matrace, zkuste použít měkkou deku a spát na ní. Pohyby miminka, pálení žáhy, plný močový měchýř… Dokud ženu ruší ze spaní pouze partnerovo chrápání, dá se problém snadno vyřešit například díky špuntům do uší, ale co když ruší miminko? Pak nezbývá než vyzkoušet pár tipů (spát v takové poloze, ve které je miminko nejméně aktivní, nejíst před spaním sladké) a když ani ty nezaberou, tak se prostě smířit s tím, že máte v bříšku malou noční sovu. Pálení žáhy můžete zkusit zahnat kapkou jablečného octa, vodou s citronem, mlékem, zelím, bílou ředkví, pár mandlemi, jedlou sodou nebo případně nějakým přípravkem z lékárny. Vyzkoušejte také polohu na levém boku, pálení by se mělo zmírnit či úplně zmizet. Častější návštěva toalety k těhotenství bohužel patří. Pokud musíte v noci opakovaně vstávat kvůli plnému močovému měchýři, nedá se bohužel nic dělat. Můžete to ale brát sportovně a říkat si, že je to vlastně takový trénink na vstávání k miminku. A na miminko se už přeci těšíte.

  • 0 Proplujte krizí středního věku

    0.00 z 0 Hlasů

    Je zajímavé, že u mužů přichází krize středního věku kolem 40 až 50 let. U žen je to klidně dříve. Třeba kolem 35 až 40 let. To je totiž věk, kdy už začíná být žena pro muže neviditelná. I starší muži si hledají ženy pod 35 let. Když přijde krize středního věku, začne jít život z kopce. Zajímavé je, že věk řeší spíš muži. Žena obklopena módními časopisy plnými bezchybných modelek bez vrásek je odsouzena k návštěvě plastického chirurga, což stejně na dlouho nepomůže, nebo v zapomnění. Je to kruté, ale v podstatě je to tak. Žena si ale často najde dostatek aktivit a zjistí, že muže vlastně v životě až tak nepotřebuje. Psychologové mluví o středním věku jako o období, kdy se růst mění ve stárnutí. Více méně po dovršení 40 let začíná život na dobu určitou. Cílem zrání je nalézt smysl a potěšení v šálku vonící kávy, v paprscích zapadajícího slunce a uvolněném tempu. Krize středního věku Pokud je vám 20 let, jste plní optimizmu, radosti, plánů do života, intenzivně prožíváte pocit vlastní výlučnosti a štěstí. Pocity klesají a kolem 45. let se dostávají na celoživotní minimum. Dosažené úspěchy nás pak mnohdy netěší tak, jak jsme si od nich slibovali. Uvědomíme si, že nestihneme dosáhnout všeho, co jsme si předsevzali. Hodně lidí bolestně zasáhne úmrtí rodičů nebo dokonce vrstevníků. Často se potýkáme s úzkostmi, depresí a vztahovými problémy. Po 50. letech se ale tato pomyslná křivka opět zvedá a po 60. letech přichází nové šťastné období. Jak se vypořádat s krizí středního věku Optimismus je na místě. Je třeba nepolevovat. I když se to nezdá, i nyní zvládnete intervalový trénink. Chce to prostě bojovat. Jděte stejnou cestou a vydržte v nezměněné intenzitě. Vsaďte na to, že máte prostě ještě stále dost sil porazit krizi. Je třeba se i přizpůsobit, občas mírně zvolnit tempo a zmírnit nároky. Více se věnovat prožitkům místo výkonu, relaxaci místo přemáhání a koníčkům místo budování kariéry. Chopte se nové šance. Využijte další polovinu života a udělejte radikální změnu. V profesi, rodinných poměrech, v realizaci odkládaných plánů nebo v místě pobytu. Univerzální řešení neexistuje. Záleží na motivaci, schopnostech, temperamentu, neoblomnosti a vašich životních zkušenostech. Dali to jiní, dáte to taky.

  • 0 Prožijte romantický 1. máj

    0.00 z 0 Hlasů

    Večeře, návštěva kina a kytice růží. Vážně chcete, aby váš svátek zamilovaných vypadal stejně jako loni, předloni nebo dokonce stejně jako posledních deset let? Pokud máte pocit, že nastal čas na změnu, jen nemáte žádné nápady, nechte se inspirovat. Kam vyrazit za romantikou Ženy si často představují romantiku jinak než muži. Doporučujeme tedy, vzít to v úvahu při plánování programu.Dámám, které chtějí potěšit své partnery, se určitě vyplatí dát práci s hledáním restaurace, ve které nabízejí službu „all you can eat“. Každý muž tu bude štěstím bez sebe, že toho konečně může spořádat, kolik chce. Místo na růžový koktejl, doporučujeme pány pozvat na pivko, a to ne ledajaké. Jelikož na to obyčejné vyrážejí každý týden s kamarády, chce to objednat návštěvu pivních lázní. V těch se totiž zlatavý mok nejen pije, ale je možné se v něm i koupat. Lahoda. Kdo chce potěšit svou přítelkyni, může ji vzít například na večeři do sushi restaurace nebo do baru na koktejl. Dobrým nápadem je i nějaká nenáročná sportovní aktivita, při které se společně pobavíte (např. skákání na obřích trampolínách). Má-li přítelkyně ráda zvířata, ale žádné společné prozatím nevlastníte, můžete vyrazit do nejbližšího útulku a vzít některého z pejsků na romantickou procházku lesem. První máj sice nebudete trávit sami ve dvou, ale pro tentokrát to určitě vadit nebude. Dárky, které skutečně potěší Zapomeňte na zamilovaná přáníčka koupená na poslední chvíli v supermarketech a na kytice růží. Buďte tento rok kreativní a vyrobte osobní dárkové poukazy. Pánové určitě ocení voucher na mytí auta, na společné zážitkové sprchování nebo uvaření večeře podle jejich vlastního výběru. Ženy zase uvítají masáž nebo poukaz na společnou návštěvu vybraného obchodu, ve kterém si budou moci vybrat dárek podle vlastního uvážení. Rada na závěr? Ať už budete plánovat cokoliv nebo vybírat jakýkoliv dárek, dělejte to s láskou.

  • 0 Dítě s poruchou autistického spektra. Nemáte ho doma i vy?

    0.00 z 0 Hlasů

    Autismus je vrozená porucha dětského mentálního vývoje, jejíž příčiny doposud nejsou objasněny. Roli pravděpodobně hraje genetika v kombinaci s nepříznivými vlivy prostředí. Pro děti s poruchou autistického spektra je typické abnormální sociální chování. Někdy jsou tyto děti agresivní, vyjadřují se hlavně křikem, jindy se "pouze" nedívají se do očí a nekomunikují… Někdy to s nimi není snadné, jindy jsou našimi největšími životními učiteli... Projevy autismu v raném věku Poruchy autistického spektra se vždy týkají tří oblastí. Jedná se o oblast sociální interakce (dítě nemá zájem o sociální kontakt, je samotářské, nehraje si s ostatními dětmi, nemá zájem o fyzický kontakt...), oblasti komunikace (dítě nemluví nebo mluví špatně a málo, nevyhledává oční kontakt, nepoužívá běžná gesta...), oblasti vnímání a představivosti (stereotypní chování, přecitlivělost na smyslové podněty...). Vy jako rodiče si můžete všimnout například toho, že dítě nereaguje na své jméno či pokyny, které mu dáváte (někdy máte dojem, že možná neslyší), má špatný oční kontakt, neukazuje a nemává na rozloučenou. Každé autistické dítě je však jiné. Některé děti mají problémy se spánkem s jídlem (jsou velmi vybíravé) nebo tehdy, pokud je pro ně něco nové a nezvyklé. Autismu se nebojte Máte podezření na autismus? Konzultujte své obavy s pediatrem, který vás odešle na další specializované pracoviště. Rozhodně však nepropadejte panice. Autismus není žádnou tragédií, která zničí život vám i vašemu dítě. Děti s autismem jen potřebují trochu více péče než děti ostatní. Potřebují, abyste jim pomohli najít cestu, jak žít v tomto světě a jak se v něm orientovat. Uvidíte, že na téhle cestě se mnoho nového naučíte i vy. Třeba to, jak jsou některé lidské zvyklosti nepřirozené a nesmyslné nebo že s panenkami si lze hrát i úplně jinak, než jen tak, že je převlékáme a vozíme v kočárku.

  • 0 Jak přežít období rozchodu aneb dopis všem zlomeným srdcím

    0.00 z 0 Hlasů

      Nemusíte mít snubák na ruce, nemusíte nosit jeho příjmení, můžete být spolu pár let nebo jen pár měsíců a i přesto vás rozchod zasáhne stejně těžce. Odloučení často přichází jako blesk z čistého nebe, znám to. Nejtěžší je pro toho, kdo je opouštěn. Ten v nejbližších minutách, hodinách, dnech, týdnech a dokonce i měsících bude potřebovat cennou radu, jak přežít období rozchodu. První dny rozchodu jsou nejtěžší S rozchodem se setkal nebo setká nejspíš každý. Rozchod si nevybírá. V tom lepším případě se vám to nestane o Vánocích či na sv. Valentýna. Takové rozchody jsou vůbec nejtěžší a připomínka na ně může zkazit kouzlo těchto specifických svátků i v budoucnosti. Prakticky je ale jedno, zda vás rozchod potká v zimě, v létě nebo na jaře, jeho první dny jsou vážně ty nejtěžší. Nejspíš mi dáte za pravdu, že v tomto období vám nechutná žádné vaše oblíbené jídlo, žádný vtipný seriál už není tak vtipný a ani se spánkem na tom nejste stejně jako dřív.   To se vám rázem, z ničeho nic, obrátí svět vzhůru nohama. Najednou pod sebou ztrácíte pevnou zem, sledujete, jak si partner balí věci z vašeho společného bydlení a ujišťuje vás, jak i nadále zůstanete přáteli. Ale vy nechcete být jen přáteli. Když za ním zaklapnou dveře a vy se dostanete z první fáze šoku, nastane druhá. Začnete uvažovat, v čem jste udělali chybu, jestli vás partner/ka vyměnil/a za nový objev a jestli existuje šance, že si rozchod do dalšího dne rozmyslí. V řadě případů nerozmyslí, je mi to líto. Mezitím minuty, hodiny a dny plynou… V tom lepším případě si můžete vzít v práci volno, koupit kbelíky zmrzliny a zabarikádovat se peřinami a kapesníky. V tom horším musíte do práce nastoupit a buď se přetvařovat, nebo před kolegy spustit proud vašich vzlyků nanovo. Co rozhodně nedělat? A protože jsou první dny nejtěžší, mám pro vás seznam věcí, které byste rozhodně neměli udělat, ač vám váš zmatený rozum a zlomené srdce napovídá něco úplně opačného. - Nekontaktujte vašeho, teď už bývalého, partnera. Nepište mu, nevolejte mu a nečekejte na něho před prací. Nekontaktujte ani jeho/její kamarády. - Neprohlížejte jeho/její Facebook. Neprohlížejte si staré SMS. Je až k nevíře, že ještě před dvěma dny ráno jste svému miláčkovi posílali bezstarostnou SMS a on/ona vám na ni bezstarostně odpověděl/a. Věděl/a už tehdy, že se s vámi bude o pár hodin později rozcházet? - Nechtějte hned vrátit všechny věci v případě, že z bytu odcházíte vy. Vezměte si jen to potřebné s tím, že pro to ostatní se vrátíte později. Pro vás to znamená, až když vám bude lépe a budete brát situaci alespoň trochu s nadhledem. - Nebuďte sami, nebraňte se pláči. - Neseďte v koutě a neutápějte se v myšlenkách. - Nedávejte rozchod za vinu sobě. - Nemstěte se partnerovi, který vás opustil, nepomlouvejte jej/ji a ani mu/jí neobjíždějte auto pětikorunou. - Nehledejte si hned náhradu.   Co naopak můžete udělat pro to, abyste se cítili lépe? Bezprostředně po rozchodu se nebudete cítit zrovna nejlépe. Proto se následující rady dodržují stěží, ale zkuste to. - Udělejte si radost něčím novým. Klidně i kabelkou za nehorázné peníze. - Změňte vizáž. - Začněte s novým životním stylem, makejte na sobě, cvičte, běhejte. - Zhubněte. Což vám ostatně půjde nejlépe, protože ze stresu nebudete jíst.  - Dostaňte ze sebe vztek, klidně i tak, že u sebe doma rozbijete vše, co uvidíte. Nejlépe věci po partnerovi.  - Přihlaste se do kurzu, který zaměstná vaše myšlenky. Tanec, keramika, je to jedno. Kde najít podporu? Je jasné, že potom, co vás zastihne rozchod, nemůžete zůstat sami. Spojte se s rodinou a s kamarády, kteří vás v tomto těžkém životním období podrží. Pomoc najdete i v knihách s rozchodovou tématikou. Na trhu jich je spousta. Díky těmto knihám si můžete dobře vysvětlit vaše emoce a pocity, protože jsou v nich hezky popsány. Spoustu úlevy najdete i na internetu formou diskuzí. Právě v diskusním fóru se to hemží dalšími zlomenými srdci nebo lidmi, kteří si rozchodem už prošli. Kdy přijde úleva? A kdy konečně přijde ona slibovaná úleva? Je to případ od případu. Bolest z rozchodu však nejlépe zahojí až čas. Dopřejte si ho a buďte na sebe co možná nejhodnější. Zbytečně se neutápějte v chmurných myšlenkách a nezapomínejte se dívat dopředu. Už v brzké budoucnosti na vás může čekat ideální partner, kvůli kterému musíte teď absolvovat tento rozchodový očistec. Ne nadarmo se říká, že se věci nedějí bezdůvodně. Možná vám to teď nepřijde, ale po nějaké té době, v náruči toho pravého partnera, mi dáte nejspíš za pravdu. S láskou a pochopením ta, která rozchod zažila a přežila!

  • 0 Introverti mají šťastnější život

    0.00 z 0 Hlasů

    Směje se vám okolí, že jste introvert a nezapadáte do společnosti? Máme pro vás dobrou zprávu - můžete se vysmát vy jim! Dle statistik máte totiž šťastnější život než extroverti. Být introvertem opravdu neznamená být nudným člověkem. Introvert má přesně naplánovaný svůj den, dělá věci, které ho vnitřně uspokojují a i přesto, má kolem sebe spoustu věrných přátel. Jak je to možné? Introverti totiž nejsou náchylní k tolika nemocem jako extroverti, kteří se o víkendu rádi napijí a vyrazí za zábavou. Navíc jsou vysoce přátelští a milující. Žijí pro svou rodinu a jsou ochotni jí obětovat většinu svého času. Proto jsou introverti také skvělými manželi a rodiči. Umí skvěle naslouchat a správně poradit. Výhody a nevýhody Nemyslete si, že je introvert podivín uzavřený do sebe. Tato osobnost má spoustu výhod: již od mala udržuje věrná přátelství je nezávislý a flexibilní má smysl pro zodpovědnost a cílevědomost bývá vysoce inteligentní a vzdělaný Mezi jednu z mála nevýhod introverství patří horší sociální adaptace. Introverti si těžko zvykají na změny, ale pokud se již k něčemu rozhodnou, jdou tvrdě za tím a neohlíží se. Je na každém, čemu říká "štěstí". Pro někoho to jsou přátele, možnost zviditelnit se. Pro jiné to znamená jistotu domova a věrného partnerství. Je však pravdou, že pokud jste introvert, nic vám nechybí.

Copyright © 2013 - 2018 All-bazar.cz s.r.o.