• 0 Přivítejte jaro pohybem - kolečkové brusle jsou In

    • Hobby
    • od Redakce
    • 11-03-2018
    0.00 z 0 Hlasů

    Zdravý pohyb na čerstvém vzduchu je vaší vášní a chcete si do sbírky sportovních zážitků i úspěchů přidat zvládnutí jízdy na in-line bruslích? Co si pro příští rok dát předsevzetí, že povalování u bazénu či u televizních seriálu alespoň občas vyměníte za projížďku na kolečkových bruslích? Zlepšete si náladu, zbavte se faldíků, zpevněte postavu a vylaďte kondičku – my vám dnes poradíme, které kolečkové brusle budou pro vás ty pravé.   S bruslením začínáte nebo jste téměř profíci?   I když je samozřejmě vždy nejlepší zakoupit ten nejkvalitnější výrobek, čemuž odpovídá i jeho cena a kvalita provedení, ne vždy však jsou ty nejdražší kolečkové brusle vhodné pro každého a orientovat se jen a pouze podle nejvyšší, ale ani nejnižší ceny, není dobré. Pokud tedy s bruslením teprve začínáte, zvolte si odpovídající kategorii, čímž se myslí in-line brusle především osázené menším průměrem koleček. Ty jsou pro učení ideální – jsou pomalejší, zato však stabilní a lépe tlumí i nárazy a nerovnosti terénu. Velká a tvrdší kolečka jsou vhodnější pro zkušené bruslaře, kteří již touží po pořádné dávce adrenalinu a tedy hlavně rychlosti. Pokud jste tedy in-line bruslením zatím nepolíbení, investujte do základního modelu a až nasbíráte potřebné zkušenosti a obratnost, můžete je směle poslat dál a udělat si radost modelem novým. Koupíte-li totiž jako svůj první model ten nejvyšperkovanější, snadno se vám může stát, že brusle skončí v koutě a vy opět u lenošení.   Plánujete bruslit rekreačně nebo každý den?   Záleží jen na vás kolik můžete a chcete do kolečkových bruslí investovat, ale v zásadě platí, že pokud je vaše nadšení opravdu velké, jistě budete chtít jezdit intenzivně a pravidelně. V takovém případě šetření není na místě a rozhodně pokukujte po bruslích, které jsou stavěné na každodenní jízdu. Máte-li však pocit, že jednou za čas vám letmá projížďka bude stačit a bruslení bude jen zpestřením mnoha vašich dalších aktivit, byla by asi škoda do nich investovat vysoké částky – i když jsme tím sami proti sobě :).Klidně si bruslení oťukejte a pokud vás časem přeci jen chytne, stačí se na nás obrátit a vybrat si vyšší třídu in-line bruslí pro intenzivnější vyjížďky.   Jste bruslaři samotáři nebo dáváte přednost parťákovi?   I tato zdánlivá a na první pohled nedůležitá maličkost je skutečně důležitá. Ano, časem se může vše změnit a začnete bruslit s přáteli nebo dáte přednost samostatné projížďce, při výběru kolečkových bruslí však jako odrazový můstek zohledněte fakt, zda vás k bruslení přivedl partner či přátelé a víte, že budete začínat společně či naopak budete trénovat sami. Budete-li jezdit sami, můžete si vybrat brusle, které jsou vám nejbližší a to především s ohledem na kategorii bruslí a jejich určení a také velikost koleček. Pro jízdu ve skupině je totiž důležité, aby měli všichni bruslaři - pokud možno - stejný typ bruslí a především velikost koleček. Ty, jak už víme, ovlivňují rychlost i stabilitu jízdy a pokud bude mít každý bruslař jiný druh, bude společná projížďka přinejmenším nesourodá a ne zrovna příjemná. Zatímco jeden bude muset svou rychlost na větších kolečkách omezovat, ten na menších se může málem uštvat a stejně rychlejšího nedožene. A po společném bruslením nezbude kámen na kameni.   Lákají vás cyklostezky nebo uzavřené skate parky?   Účel, pro který si in-line brusle pořizujete, je přímo spojený také s povrchem, na kterém s nimi budete jezdit a s rychlostí po které budete prahnout. V základu se in-line brusle dělí dle četnosti používání na rekreační a sportovní, nejlepší je si však vybrat brusle přímo na tělo, povrch i zábavu, kterou toužíte zažít. Fitness in-line brusle jsou nejvyhledávanějším typem pro rekreační aktivitu, výběr koleček pak podřiďte své zkušenosti a rychlosti, kterou chcete jezdit. Ano, po rychlosti netouží každý a i zkušený bruslař může dávat přednost spíše obratnosti, než rychlosti. Hokejové in-line brusle jsou nápadně podobné těm pro lední hokej a vyžadují již nějaké ty zkušenosti. Brusle je vybavená kolečky, které dokonale zvládnou rychlé změny směru i pohybu, což pro začátečníka může být problém. Speed in-line brusle vás zaujmou aerodynamickým rámem brusle osázeným až 5 kolečky a jsou připravené zvládnout i rychlé závodní tempo. Bota na noze perfektně sedí, je lehká a umožňuje tak ujet i velkou vzdálenost. Agresivní in-line brusle mají drsný název, ale zvládnou skoky po zábradlí, na rampě i lávkách a předvádět s nimi nejrůznější triky je adrenalin i zábava, kterou brusle vydrží. Outdoor in-line brusle poznáte na první pohled. Jsou vybaveny pouze dvěma kolečky, které zvládnou jízdu nejen na nerovném povrchu, ale klidně i po trávě.   Jak vybrat správnou velikost   Pro radost z jízdy je kromě zvoleného typu brusle a jejího komfortního upínání, větrání i pohodlnosti především také správná velikost. Malá bota vás bude tlačit, ve velké zase budete „plavat“ a jízda vás tak či tak přestane bavit. Správně velká bota poskytne potřebnou stabilitu noze i kotníku. Obecně se doporučuje vybírat in-line brusli o půl až celé číslo větší, to z důvodu, že noha vám během jízdy mírně oteče a navíc můžete bruslit i v chladnějším počasí – hrubší ponožka se vám do brusle pohodlně vejde. Brusli je vždy potřeba také řádně utáhnout, aby dobře na noze držela, ale zároveň utáhnutí příliš netlačilo a netísnilo nohu. Nezapomínejte ani na dětské bruslaře. Pro ně je určená speciální kategorie dětských in-line bruslí, které mají nastavitelnou velikost, kterou upravíte pouhým stisknutím tlačítka. Samotná brusle je také vyrobena z lehčího a odolnějšího materiálu a to s ohledem právě na dětskou nožku.   Ochranné pomůcky by měly být samozřejmostí a do košíku je přihoďte rovnou při nákupu in-line bruslí. Samozřejmostí je ochranná přilba a rozhodně není zbytečností, ani když si vyrazíte jen na projížďku kolem domu. Její výběr rozhodně nepodceňujte – investujte do kvalitního materiálu i provedení, ověřené značky jsou tak jistotou. Pro jízdu na kolečkových bruslích jsou pak neméně důležité chrániče kolen, loktů, zápěstí a vybavit se můžete i chrániči holeně a kyčlí.

  • 0 Fat bike - jízdní kolo s velkou duší

    • Hobby
    • od Redakce
    • 09-03-2018
    0.00 z 0 Hlasů

    Když kolem vás toto kolo profrčí, nelze si ho nevšimnout a s velkou pravděpodobností se za ním i otočíte a začnete přemýšlet o tom, co je toto kolo vlastně zač. Pak už je jen krůček k tomu, zatoužit po něm a svůj sen proměnit ve skutečnost.   Ze zimního kola k celoroční zábavě Fat bike, neboli „tlusté kolo“, původně vzniklo jako sněžné kolo, aby zvládalo jízdu v náročném terénu pokrytém sněhovou pokrývkou, dokonce až v takových místech jako je polární kruh. Fat bike se stalo hlavním hrdinou extrémního závodu napříč Aljaškou a pro své umění a schopnosti se začalo zabydlovat i v našich končinách a jeho popularita stále roste. Speciálně upravený a rozšířený rám a vidlice zvládnou obutí čtyř palcových pneumatik, které jsou nepřehlédnutelné a každého kolemjdoucího okamžitě zaujmou. Není se co divit, tyto takto široké pneumatiky se díky velikosti plášťů nepropadají ve sněhu, ale ani v písku či bahnitém terénu a jsou tak přímo stvořené pro netradiční vyjížďky. A proč si koneckonců nedopřát i trochu té pozornosti a neprojet se prostě jen tak zimní krajinou. I když na čistém asfaltu vás vaše sláva bude stát dost perného šlápnutí do pedálů.   Fat bike je zábava i tělocvik Deset centimetrů široké pláště kola umožňují adrenalinovou jízdu podmáčeným terénem, po sněhu a dokonce i po ledu – fat bike zkrátka sedí jako přilepený. Zatímco byste se s běžným jízdním či horským kolem do zimního počasí, na pláž či do průtrže mračen v přírodě báli vyjet, s fat bikem rozhodně nebudete nečinně sedět doma. Navíc si jízdou na tomto „tlustém“ kole dáváte pořádně do těla a dokonale formujete postavu. Oproti klasickému kolu totiž nezapojujete převážně pouze nohy, ale dokonale zapojujete také břišní svaly a intenzivněji i ruce. Vaše postava se tak i přes zimu může perfektně formovat, abyste na jaře spolu se zimními svršky mohli odhalit nejen dokonalou kondici, ale i skvostnou postavu.   Fat bike miluje prašan i křupající sníh Možná jste cyklista tělem i duší a zimní čas je pro vás bez kola nekonečně dlouhý, možná milujete sníh a zasněžená krajina je vaším druhým domovem, jen s lyžemi a běžkami si příliš nerozumíte. Tak či tak je pro vás skvělým řešením fat bike, který vás zvedne ze židle a usadí do sedla, které pevně sedí na každém povrchu. Fat bike je robustní kolo, které se však se sněhem doslova mazlí. Díky pevné vidlici, širokým ráfkům a masívním pneumatikám a především správně nahuštěnému tlaku v pneumatikách zvládne netradiční terén doslova bravurně. Vhodné upravování tlaku v pneumatikách dle aktuálních sněhových podmínek je doslova klíčové. Splnění tohoto nejdůležitějšího faktoru zaručí nejen snadnou průjezdnost a ulehčení jízdy, ale také zvyšuje komfort a pohodlí každého jezdce. Fat bike jsou kola, která získávají na oblibě a tak není divu, že můžete tohoto dvoukolového šikulu pořídit nejen svým dětem, ale můžete si jej pořídit i v alternativě elektrokola. Lákavé, co říkáte? Zalíbilo se vám sněžné kolo? Tak hurá na nákupy a povinně doufat v pořádnou sněhovou nadílku :)

  • 0 Kupujeme kaktus, aneb jak vybrat „ten pravý“

    • Hobby
    • od Redakce
    • 04-02-2018
    0.00 z 0 Hlasů

    Pro pěstování kaktusů a jiných sukulentů se často rozhodují lidé, kteří svůj domov chtějí obohatit něčím živým, ale zapomínají či nestíhají pravidelnou péči o rostliny, vyžadující časté zalévání, zastřihování apod. Ať už jste jedním z nich, či prostě jen milovník zelených ježečků, není radno se s nákupem kaktusů unáhlit. Stejně jako při nákupu jiných rostlin je důležité vybrat hlavně zdravý kus. Pokud si domů přinesete rostlinu napadenou nějakým patogenem, je pravděpodobné, že se přenese i na zbytek vaší sbírky. Nejlepší poměr cena – kvalita naleznete s největší pravděpodobností přímo u pěstitele, kde si při osobním převzetí můžete prohlédnout skleníky, jejichž stav může ledacos napovědět o zdraví rostlin, které se právě chystáte koupit. Bezpředmětná není ani návštěva burz a výstav zaměřených na kaktusy. Další možností jsou různá květinářství a hobby markety, které v dnešní době nabízejí opravdu rozmanité množství druhů a velikostí kaktusů, jejichž kvalita vzhledem k dovozu nemusí být vždy stoprocentní. Měli byste být také obezřetní, zda právě exemplář, jenž vám padl do oka pro výraznou barvu a napití vodou, případně dokonce květy, nemá v daném období zrovna procházet odpočinkem.   Jaké raději nebrat? Především se vyvarujte rostlinám zjevně napadeným hmyzem, na kterých jsou přítomná vajíčka nebo i jen drobné mušky. Samozřejmě také zkontrolujte, zda kaktus nejeví známky zahnívání. Také hnědé jizvy po stranách nejen upoutají pozornost jakožto vada vzhledu. Mohou být známkou napadení např. houbou, která by se mohla přenést na vaše ostatní rostliny.   Který tedy pořídit? Ze všech exemplářů lahodících vašemu oku vyberte ty, které nejeví známky napadení jakýmkoliv patogenem (není přítomen hmyz ani jeho vajíčka, skvrny, apod.), není nahnilý, na pohmat je pevný a není příliš světlý oproti normálnímu zbarvení svého druhu. Dále je možné každý kus vytáhnout z květináče a zkontrolovat, zda je dostatečně prokořenělý a jeho kořínky neobsahují žádné škůdce.   Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv druh, nenechte se zlákat jen pestrými květy a neobvyklými tvary, ale při výběru dbejte ukazatelů zdraví rostliny.

  • 0 Pěstování kaktusů: vhodné podmínky

    • Hobby
    • od Redakce
    • 04-02-2018
    0.00 z 0 Hlasů

      Stejně jako u ostatních rostlin, tak i u kaktusů dosáhneme pěstitelských úspěchů v podobě zdravých a krásných exemplářů především poskytnutím vhodných podmínek k růstu. Mezi nejpodstatnější aspekty patří: správné osvětlení vhodná teplota přiměřená zálivka hnojivo   Světlo Mnoho sukulentů pěstovaných na nedostačujícím světle sice přežívá, ale neprospívá a nekvete. Existují pak také stínomilné druhy, které podléhají zkáze již po krátkém čase na přímém slunci. Takové popálení se projeví nejprve zbělením rostliny a později utvořením jizvy, kterou již nelze odstranit. V interiéru s nedostatkem přirozeného světla můžeme použít fluorescenční osvětlení, které však musí být umístěno maximálně 30 cm nad rostlinou. Mnohem lepší je použití vysokotlakých halogenových světel, která však mají velkou spotřebu energie.   Teplota V našich geografických podmínkách je pro sukulenty nepřirozené zimní období, kdy je rostlina dlouhou dobu bez dostatečného množství světla a s nízkou teplotou. Za těchto okolností může rostlina přestat prospívat či dokonce uhynout. V zimním období by teploty neměly klesnout pod 15°C. Naopak v létě, jestliže teploty dlouhodobě neklesají pod 27°C, může se stát, že některé rostliny začnou upadat do klidového stadia.   Zálivka Nejčastější příčinou uhynutí sukulentů bývá přebytek vlhkosti. Před zaléváním proto necháme substrát téměř úplně vyschnout. Pozor ale na to, abychom nenechali rostlinu suchou příliš dlouho – mohou jí začít odumírat kořeny. Pro dobrý odhad vlhkosti substrátu lze použít vlhkoměr. Nejlepší je zalévat brzy ráno. V chladném, vlhkém počasí a v období klidu zálivku omezte. Opatrně také při zalévání rostlin s většími trny – zachycená voda může způsobit zahnívání.   Hnojení Ideálními hnojivy jsou ta, obsahující všechny potřebné stopové prvky (dusík, fosfor, draslík), přičemž dusík podporuje větší přírůstky, fosfor odolnost vůči chorobám a draslík kvetení. Jelikož sukulenty nejsou na hnojení příliš náročné, aplikujeme jej ve čtvrtinové dávce při každém druhém zalévání v období vegetačním, s příchodem období klidu hnojení omezíme, aby rostliny nebyly křehké.

  • 0 Jak se rychle naučit cizí jazyk

    • Hobby
    • od Redakce
    • 30-01-2018
    0.00 z 0 Hlasů

    Nekonečně mnoho tabulek s gramatikou, stavba vět a nepochopitelné výjimky při učení cizího jazyka, tvoří bariéru mezi řečí a člověkem, který by rád došel k jejímu pochopení. Angličtina, němčina, italština nebo například ruština se drží na předních příčkách světových jazyků. Alespoň jeden z nich by měl ovládat každý z nás, ať už kvůli své ochotě se vzdělávat nebo například kvůli zaměstnání. Zkušenost s řečí jiné země můžete aktivně využít i na své dovolené a předejít tak nepříjemným situacím.  Škola už je dávno za vámi nebo vám jen školní učivo nestačí a vy byste rádi začali mluvit? Jedná se o výzvu, ke které se musíte postavit čelem, ale zároveň není čeho se obávat. Jak začít a čemu nejprve věnovat pozornost?  Základní náhled V první řadě je nutné se rozhodnout, který jazyk hodláte studovat. Sestavte si tabulku pro a proti a především odůvodněte svůj záměr. Řekněme, že vás na tuto cestu přivedl zaměstnavatel, který vyžaduje aktivní znalost například angličtiny. Důležité je si uvědomit, že proces vzdělávání nebudeme podstupovat kvůli jiným, ale hlavně pro svůj vlastní prospěch. Nikdy se nejedná o extrémně krátkou dobu učení, a proto je nutná motivace. Stanovte si přibližný cíl, kde byste se rádi viděli za 1 rok a tento datum vás bude nutit k dílčím výsledkům.  Pochopení rozmanitosti Stejně jako má každá země své tradice a kulturu, také každý jazyk  má jinou stavbu nebo historii a je třeba to respektovat. Při studiu zapomeňte na pravidla česká a vplujte do jazyka s čistým štítem. Na začátku stručně nahlédněte na abecedu, skloňování, časování, stavbu vět a veškeré další základní informace, které budou složit jako stavební kameny.  Učivo si rozdělte na dvě části: 1. Učení slovíček Stanovte si pro vás důležitou slovní zásobu, které se chcete věnovat. Určitě musíte zabrousit do odvětví jako jsou zájmena a další základní slovíčka a postupně doplňujte slovy z různých kategorií, které jsou vám blízké (cestování, nakupování, škola, lékař, technologie a další).  2. Pochopení pravidel Ve druhé části se věnujte tomu, jak naučená slovíčka používat. Způsob vyjádření času, osoby, čísla, způsobu a dalších. Na začátku věnujte pozornost jednodušším věcem jako je vyjádření přítomnosti a složitějším časům, výjimkám a pravidlům se věnujte až později.  Obklopte se jazykem Opakování je matka moudrosti, a proto je důležité vkládat do studia čas. Méně času, ale naopak každý den - to je zlaté pravidlo. Nenechte mozek, aby slovíčka vyhodnotil jako nepotřebná. Každý den si i v duchu opakujte cizí slova. Například při čekání na autobus se rozhlížejte kolem sebe a pojmenovávejte co vidíte. V hlavě si zkoušejte poskládat také věty. Jako perfektní pomocníček poslouží také kapesní slovníky, slovníky s konverzací nebo aplikace do chytrých zařízení.  Fráze Celá řeč bohužel nestojí jen na pevně stanovených pravidlech. Fráze cizinci běžně používané, budete potřebovat i vy. Učte se jejich znění v celku a nerozebírejte slovo od slova.  Pochopení a učení cizího jazyka je běh na dlouhou trať, ale postupem času začnete přidávat časopisy, knihy, odbornou literaturu nebo například filmy. Odhoďte stud a mluvte, kde jen to bude možné. Za pár let se otočíte a uvidíte jak klikatou a rozmanitou cestou jste si prošli, abyste dosáhli svého vysněného cíle.   

  • 0 Sketchnoting jako nový koníček v Novém roce!

    • Hobby
    • od Redakce
    • 31-12-2017
    0.00 z 0 Hlasů

    Jste manažeři, obchodníci, učitelé? Tvoříte? Máte blog či web? Často ve své práci využíváte prezentace? Rádi si kreslíte? Relaxujete? Chcete vyzkoušet něco nového? Víte, co teď frčí? Na všechny tyto otázky vám můžeme odpovědět jednou větou - vyzkoušejte Sketchnoting! O co jde, a proč rozhodně Sketchnoting zařadit na seznam přání a úkolů pro Nový rok 2018, to vám prozradíme. Co je Sketchnoting? Pokud jste si pro vysvětlení pojmu Sketchnoting zalistovali ve slovníku cizích slov, můžete pocítit zklamání. Tam totiž nic nenajdete. Pojem je tak nový, že se ještě do slovníků nestačil dostat. Není však těžké odvodit si, co slovo znamená. „Sketch” - znamená kreslit či něco si zaznamenávat, „note” je poznámka. Tedy něco ve smyslu kreslených poznámek. Kreslené či vizuální poznámky mají na rozdíl od psaného textu obrovskou výhodu - člověk si je lépe zapamatuje a tím dosahuje v práci či ve škole lepších výsledku. Kromě jiného kreslené poznámky zcela mění obsah diářů a prezentací. A úplně nejlepší na Sketchnotingu je fakt, že jej zvládne úplně každý. Tedy i ti, kteří kreslit neumí. Nejedná se totiž o umění jako takové a nikdo se nebude dívat, jestli postavička, kterou v rámci tvorby vizuálních poznámek nakreslíte má rovný nos a řádně nakreslené uši. Cílem Sketchnotingu je co nejlépe vystihnout to, co byste jinak napsali písmem či nejvíce zvýraznit to, co chcete aby se vám to dobře pamatovalo. Pro to používáte nejrůznější šipky, tvary a obrazce, orámování textu, jeho podtržení, či jiné formy písma. Ti pokročilejší kreslí i nejrůznější postavičky a obličeje vyjadřující emoce.  Kdybyste však přece jenom nebyli sto vydat se sebe jediný obrázek, můžete se inspirovat ostatními kresbami na kanálech YouTube či na internetu. Co je totiž jinde považováno za kopírování, to je u Sketchnotingu považováno za inspiraci. Právě u něj vůbec nevadí, když si zpočátku budete kreslit tak, že se s jednotlivými kresbami budete opičit. Časem totiž do ruky dostanete vlastní grif. Co k němu potřebujete? Ideální na Sketchnotingu je skutečnost, že na rozdíl od jiných zájmových činností k němu nepotřebujete speciální pomůcky. Postačí vám tužka a papír. V závislosti na tom, jak se ve Sketchnotingu budete zlepšovat a jak často jej budete používat si pak sami rozšíříte arzenál vašich kreslících pomůcek. Jak jej využijete? Nakreslené poznámky využijete různě. Zaprvé si jejich kreslením ve velké míře odpočinete. Kreslení je totiž velmi uklidňující činnost, kterou si kromě jiného můžete zkrátit čas ve škole. Kromě odpočinku Sketchnoting využijete především k tomu, k čemu je určený - k efektivní tvorbě poznámek. Ať už v práci na poradách, na školení, v kurzu, ve škole a podobně si můžete všechny potřebné informace zaznamenávat jinak, než jak jste na to byli dosud zvyklí. Kromě toho, že váš diář dostane nový kabát, využijete kreslené poznámky i k oživení vašich prezentací. Ať už pro vaše přednášky využíváte flipchart, či webové prezentace, kreslené poznámky přijdou vhod. Využít je můžete i k tvorbě blogu či jiných webových stránek. Jako učitelé a přednášející si Sketchnotingem dostanete posluchače na svou stranu. Proč se do Sketchnotingu pustit v Novém roce? Právě Nový rok 2018 je nejlepším předpokladem pro to začít s novou činností. Možná jste si dali předsevzetí, že v novém roce začnete dělat novou činnost, že se přestanete nudit, že rozjedete vaše podnikání, zpestříte vaše přednášky. Možná se chcete pustit do něčeho nového, protože toužíte po změně. Ať už chcete v Novém roce 2018 cokoliv, rozhodně vás nijak nezatíží, když Sketchnoting na váš seznam úkolů také zařadíte.

  • 0 Výprava na Zlatý potok

    • Hobby
    • od Redakce
    • 15-10-2017
    0.00 z 0 Hlasů

    Začíná podzim a na podzim ryby berou jak vzteklý, říkával můj děda. Můj děda měl vždycky pravdu, co se rybařiny týče. V jednom se však vždy pletl. Vždy říkával, že ve Zlatém potoce žádné ryby nejsou. Možná se nemýlil. Možná jen lhal, protože nechtěl, aby někdo přišel na to, jaký poklad Zlatý potok ukrývá.    Říjen je pro nás rybáře jedním z nejoblíbenějších měsíců. A tak jsem nemarnil čas a vydal se na výpravu na Zlatý potok. Bylo typické podzimní počasí. Venku foukal mírný, již studený vítr avšak slunce svítilo jak jen mohlo. Na Zlatém potoce jsem nikdy předtím nerybařil a chtěl jsem se podívat, co se zde vyskytuje za ryby. Vzal jsem si tedy prut se splávkem, pár žížal a vyrazil. „Dnes je ideální den na ryby", řekl jsem si v duchu a vydal se podél břehu. Příroda, kterou jsem se prodíral mě uchvacovala každým krokem. Všude kolem rostlo tolik stromů, keřů a rostlin, že by člověk zapomněl proč vlastně přišel. Voda byla čistá jako křišťál, hluboká ani ne jeden metr. Vidět bylo skutečně až na dno. Tůně, které řeka vytvářela byli až dechberoucí, nikdy předtím jsem nic takového neviděl. Ale i přesto jsem byl v danou chvíli zklamaný. Ve Zlatém potoce skutečně neplavala jediná ryba. Voda byla tak čistá, že kdybych do ní hodil prsten, cestou zpátky bych ho znovu našel. A přesto ve vodě nebylo vidět ani živáčka.  „To není možné", pomyslel jsem si. Tak dokonalá místa, tak úchvatné tůně, ale ryba žádná. A tak to pokračovalo i další hodinu cesty okolo řeky. Prošel jsem každý kousek podél břehu, kam to šlo, tam jsem šel. Ale jediné co jsem viděl, byla prázdná řeka, bez života, tiše tekoucí do svého cíle. Po více jak hodině cesty jsem začínal být opravdu zklamaný. I přesto jsem šel dál. Dál s nadějí, že uvidím alespoň hejno malých střevlí či pár okounů vyhřívajících se na hladině. Náhle jsem se dostal k místu, kde řeka začala téct ještě pomaleji. Křoví podél řeky bylo čím dál hustší a hustší, až se pomalu nedalo chodit podél řeky. Našel jsem však skulinku v těchto keřových hradbách a k řece se nakonec dostal. A v tom okamžiku jsem se zastavil a klečel tak nehybně, až jsem musel připomínat sochu z Karlova mostu. Na hladině bylo vidět hejno malých tloušťů. Stáli tam tak nehybně, stejně jako já. Já zíral na ně a oni zírali na mě. Zdálo se, že o mě nevědí, ale tloušť je ryba velmi opatrná. Jediný můj pohyb a celé hejno bylo pryč.  Nebyl jsme z toho nijak smutný, naopak byl jsem velice rád, že i v takové malé řece, jako je Zlatý potok, jsou nějaké ryby. Co následovalo potom je už vedlejší. Pár tloušťů jsem si chytl a viděl jsem i pár větších kousků. Ale na ten pocit, který jsem měl, když jsem spatřil první tlouště, nikdy nezapomenu. 

  • 0 Na pstruhy s minimem vybavení

    • Hobby
    • od Redakce
    • 10-10-2017
    0.00 z 0 Hlasů

    Pstruzi jsou odjakživa mezi těmi nejpopulárnějšími rybami ať už na talíři či co se rybolovu týče. Nejčastěji je chytáme třemi způsoby: přívlačí, muškařením a na plavanou. Pstruzi jistě zaujmou svojí vysokou bojovností, často vám při souboji vyskočí do výšky přes jeden metr a souboj se pstruhem, který má přes 40 cm je opravdu hezký zážitek. Bohužel dnes už pstruhů není tolik co bývalo, ale i přesto jsou stále místa, kde je můžeme najít hojně. Původní pstruhy potoční začali nahrazovat pstruzi duhový, avšak z mé vlastní zkušenosti mohu říct, že "potočáci" se do našich vodu znovu vracejí.  Co se lovu týče, někteří rybáři udělali z lovu pstruhů skutečné umění. Používají drahé vybavení, několik desítek až stovek druhů nástrah, zejména pak umělých, jako jsou třpytky, kopýtka, mušky a podobně. Takovéto rybáře pak vídáme v "broďákách" uprostřed řeky, s maskáčovými vestami, na kterých mají přichycené své nejoblíbenější nástrahy. Hezká to představa, takhle si zajít na ryby. Takové vybavení však něco stojí, ale přitom by vám stačilo jen opravdu pár základních věcí a výsledky budete mít velmi podobné, neboť pstruh je ryba hladová, dravá a skočí vám v podstatě po všem. Pojďme se tedy podívat na ty opravdové nezbytnosti, které potřebujete pro lov pstruhů při technice vláčení.    Udice a naviják Pro lov pstruhů se většinou používají lehké pruty přímo určené na vláčení. Asi nejlepší volbou jsou pruty okolo 1,6 metru, lze použít i kratší, ale delší prut je dle mého názoru zbytečnost. Jako naviják můžeme použít jakýkoliv menší naviják určený například na řeku či přímo na vláčení.    Vlasec a montáž Bohatě si vystačíme s vlascem 0,18 mm, samozřejmě pokud se chystáte na většího pstruha je třeba trochu přidat. Montáž pro vláčení není žádná věda. Vše co potřebujete je obratlík s karabinkou na kterou pak umístíte danou nástrahu. Dle mého názoru je třpytka tou nejúčinnější nástrahou na pstruhy, pak tedy volíme třpytky o velikosti okolo 1.    Co rozhodně nezapomenout?  Doma byste určitě neměli nechat podběrák (ať už speciální pstruhařský či vám dokonale postačí i krátký podběrák na rybník), peán, nůž či nůžky.   Co na sebe? Já osobně se na pstruhy vydávám v kraťasových plavkách a obyčejném tričku za předpokladu že se brodím vodou. V teplých měsících nejsou třeba ani broďáky, postačí gumové boty do vody, které koupíte u jakéhokoliv rákosníka.    Kam to vše dát? Finální otázkou zůstává kam to vše uskladnit. Já, když se vydávám na pstruhy si dávám záležet, abych toho sebou bral skutečně co nejméně a aby to bylo co nejlehčí. Proto si sebou neberu nic víc než malou ledvinku, kam naskládám krom peánu a nůžek ještě papíry, metr a krabičku od sirek, ve které mám pouze tři třpytky různých barev. Více nástrah sebou neberu, protože to považuji za zbytečnost a v průběhu rybolovu pokud třpytku neutrhnu, tak jí neměním. Pstruzi z mé zkušenosti skočí zkrátka po všem, ať už je třpytka bronzová nebo stříbrná. Podběrák zaháknu za ledvinku, prut vezmu do ruky, nasednu na kolo a hurá na ně.    Jak sami vidíte, na pstruhy skutečně není třeba mnoho věcí a to se mi na pstruhařině neskutečně líbí. Nemusím sebou tahat milion krabiček s nástrahami, žádné vidličky ani číhátka, prostě téměř nic. Dříve jsem nosil batoh na zádech, ale i od něho sem upustil a nahradil jej obyčejnou ledvinkou, jelikož mě po dvou hodinách brodění řekou boleli záda.    Na závěr bych chtěl říct, že je vlastně jedno v čem na ryby jdete. Hlavní je, že vás to baví a že od vody odejdete šťastní a spokojení, ať už ryby berou nebo ne. 

  • 0 Geocaching - těžce nakažlivá zábava!

    • Hobby
    • od Redakce
    • 01-10-2017
    0.00 z 0 Hlasů

    O čem se to lidé baví, když používají slovo "keška"? Jaké krabičky to hledají, kde a jak? Proč k tomu používají telefon a stahují aplikace? Řeč je o stále oblíbenější hře - geocachingu! Geocaching je venkovní zábava určená pro celou rodinu a zejména pro milovníky přírody. Každý účastník se za pomocí navigace a speciální aplikace vydává na místo, kde je ukryt malý poklad - krabička s bločkem pro zalogování. Díky jediné nápovědě můžete hledat nejrůznější velikosti a tvary krabiček skutečně velmi dlouho. Jak a kde se registrovat Na webové stránce geocaching.com provedete jednoduchou registraci, poté si do mobilu stáhnete aplikaci geocaching a můžete začít. Na mapě v aplikace najdete díky zapnuté poloze několik zelených políček, na která když kliknete, odkryjete místo kešky. Jakmile dorazíte na místo a krabičku najdete, zapíšete se do bločku a v aplikaci kešku označíte jako zalogovanou. Takto pokračujete dál a dál, dokud postupně neodkryjete všechny dostupné kešky. Ale pozor, hra je skutečně návyková. Typy keší V geocachingu existuje několik druhů keší. Některé jsou "klasickému uživateli" skryty a je nutno je aktivovat zaplacením určené částky. Doporučujeme začít hledáním klasické keše, ke kterým je snadné se dostat a jejich ukrytí není tak složité. Naučíte se tak poznávat druhy skrýší, některé jsou skutečně důmyslné. Každá keš má zadány své vlastnosti, které najdete po každém rozkliknutí - velikost keše, náročnost terénu a log. Právě díky logům ostatních hledačů se mnohdy můžete dopátrat keše, která vám dělá v hledání problémy. I vy sám můžete po jejím nalezení log v aplikaci zanechat. Co keš skrývá Krabičky keší se dělí podle velikosti a tvarů. Mnohdy může být uzavřená v malé krabičce od starých filmů, někdy je krabička velká jako budka pro ptáky. V krabičce poté najdete bloček na podepsání a někdy také ukryté věci, které slouží např. k přenesení do další keše nebo pro nálezce na výměnu. V krabičce je také tužka, ale není to pravidlem. Proto se na lov raději vyzbrojte vlastní prupiskou. Geocaching je chytlavá zábava pro celou rodinu, kterou je opravdu třeba vyzkoušet!

  • 0 PROČ RYBAŘIT NA MALÉ ŘÍČCE

    • Hobby
    • od Redakce
    • 01-10-2017
    5.00 z 1 Hlasů

    V dnešní době rybáři lemují okraje vodních nádrží, rybníků a řek ve větších městech. Proč taky ne že? Výhod to má hned několik. Můžete zde narazit na pěkné kousky ryb, poznat nové kolegy rybáře a také si hezky odpočinout po práci a nebo vyplnit volný čas v důchodu. Proč bych tedy měl chodit na malý potok, kde ryby nejsou žádné a nebo jsou velmi malé. Opak je však pravdou. Rybaření na malém potoce má zajisté své kouzlo a mnohdy i malý potok překvapí. Pojďme si tedy v následujícím článku říci pár důvodů, proč chytat právě na těchto malý potocích či říčkách.    Malá říčka neznamená malé ryby Ano, ryby žijící v malém prostoru, nedorůstají obřích rozměrů, jak je tomu na přehradě nebo ve velkých řekách. Avšak i takovýto potok, může skrývat svá tajemství. Zejména pak ve svých hlubších tůních hledáme právě tyto zapomenuté ryby, rybáři ještě nepolíbené, divoké a bojovné. Jsou to zejména pak tloušti, pstruzi či okouni, kteří nás často překvapí svojí velikostí v těchto místech. Souboj s takovouto rybou, kde je v každém kousku vody spadlá větev a prostoru pro manipulaci s prutem je také málo, může vyústit až v několikaminutový souboj, kdy výsledek závisí pouze na vaší zručnosti a trpělivosti.   Místa člověkem téměř nepolíbená Ty nejhezčí a nejzajímavější výpravy jsou tam, kam lidská noha vkročí párkrát za rok. Právě na takovýchto místech pak můžeme očekávat ryby, které se s lidskou tváří dosud nesetkali. Taková místa však nejsou pro každého. Často jsou i velmi těžce přístupná. V cestě vám brání kdejaký keřík či větev a dostat se na takové místo je fyziky velmi náročné. A když už se tam dostanete, tak stejně nemůžete nahodit, protože vám v tom brání větve na druhé straně řeky. Přitom jste si zcela jisti, že tohle je to pravé místo, tady bude ta velká ryba. Každý se s tím musí vypořádat po svém. Často je lepší tato místa vynechat a jít dál, ale jen skutečně odhodlaný rybář se rozhodne toto místo vyzkoušet.   Adrenalin na vysoké úrovni Každý rybář to zná. Ten pocit, když zdoláváte velkou rybu. O tomto druhu adrenalinu se však bavit nebudeme. Budeme se bavit o adrenalinu, který "bobkaři" u rybníka nikdy nezažijí. Cesta k zajímavému místu může být velmi nebezpečná, v krajních situacích můžete riskovat i vlastní život. Kolikrát se vám totiž stane, že budete muset jít po strmém svahu, přejít po spadlém stromu na druhou stranu řeky, protože víte, že jedině tak se dostanete k velkým rybám. Přitom stačí jediný špatný pohyb, jediný špatný krok a můžete si způsobit nehezká zranění. Ale je to právě ten pocit nebezpečí, co nás nakonec dobře uspokojí.   Samota a klid v duši Každý z nás občas potřebuje uniknout někam, kde bude jen on sám a nikdo ho nebude rušit. Právě na takovémto potoce, daleko v polích si můžete být jisti, že vás nikdo rušit nebude. Přijde vám, že jste zcela sami a přitom je kolem vás tolik života. Příroda je mocná léčitelka a takováto výprava daleko od civilizace vás zajisté přivede na lepší myšlenky.   Prokažte svoji zručnost a rybářské instinkty Jelikož se vydáte na revír, kde není nic jisté, tak právě zde dokážete to, jak moc dobrý rybář jste. Pokud zde totiž ryby jsou, neznamená to, že se vám je podaří ulovit. Nejdříve musíte najít, kde se ryby skrývají. Může se vám stát, že půjdete kilometr podél břehu a rybu nepotkáte ani jednu. Nejspíš jste je vyplašili a nebo na tomto úseku zkrátka nejsou, přitom víte, že v takovéto tůni prostě ryby být musejí. A tak jdete dál a takto se to opakuje několikrát. Pak však narazíte konečně na první stíny ve vodě. Je to hejno tloušťů, kteří sbírají hmyz z hladiny. První krok jste zvládli. Našli jste první ryby, teď je zde však část druhá. Rybu přelstít a zdolat. Musíte být velice opatrní a pohybovat se potichu. Pokud uděláte vše, jak se má, výsledkem bude krásná, divoká ryba z malé říčky.

Copyright © 2013 - 2018 All-bazar.cz s.r.o.