Kategorie
0 Jak se postarat o čistotu vody v bazénu
Koupání v soukromí a zázemí své vlastní zahrady - to je panečku léto, jak má být! Pro křišťálově čistou a zdravotně nezávadnou vodu však nemusíte studovat sáhodlouhá doporučení ani narychlo studovat chemické a fyzikální zákonitosti. K tomu, aby byl váš bazén dokonale čistý totiž naštěstí už nemusíte několikrát za koupací sezónu vypouštět a napouštět novou vodu. Stačí dodržovat pár pravidel, spolehnout se na výdobytky moderní doby i osvědčené triky. Začněte poctivou prevencí Víte, že kromě parných letních dní vodu ve vašem bazénu nejvíce „kazíte“ vy sami? Svým potem, parfémy i odlupujícími se kousky vlastní kůže. Proto pravidlo jedna pro všechny zní – vždy před vstupem do bazénu nejprve pod sprchu! Nehledejte žádné výmluvy, proč zrovna dnes nemusíte své tělo a nejlépe i vlasy sprchovat. Místo toho ze sebe poctivě smyjte všechen prach a nečistoty. Stejné pravidlo platí pro chodidla. Na těch můžete do bazénu vnést zbytky trávy, hlínu i prach. Před bazén si tak kromě sprchy pořiďte i vaničku na opláchnutí nohou. Čistotu vody v bazénu také velmi výrazně ochrání krycí plachta. Ta zamezí padání listí, větviček, nejrůznějšího hmyzu, ale také prachu a pylu do vašeho bazénu. Navíc omezuje také vypařování vody a brání ji před kyselými dešti. Pro spolehlivou prevenci si rozhodně pořiďte i síťku ke sběru nečistot, které vám během koupání „přistanou“ na hladině a jejichž tlení by kvalitu vody zbytečně kazilo. Bez filtrace ani tempo! Kvalitní bazénovou filtraci si rozhodně zaslouží nejen velký zapuštěný bazén, ale i ten prstencový nafukovací. Díky filtraci totiž vodu v bazénu udržíte v dobrých hodnotách po dlouhou doby a klidně i celou koupací sezónu. Filtrační jednotka je po prvním sestavení vždy ihned připravena do akce a k jejímu provozu stačí zmáčknout jediné tlačítko. Nejlepší je koupit si ji rovnou s bazénem, dokoupit ji samozřejmě můžete i později. Nejčastěji používané a velmi oblíbené jsou pískové filtrace, kartušové filtrace jsou již na ústupu. Pro správný výkon filtrace je důležité dodržet nejen návod k použití i připojení k bazénu, ale také adekvátní volbu výkonu filtrace s ohledem na velikost bazénu. Testujte, testujte a zase testujte! Zkaženou vodu v bazénu, divný zákal a slizké stěny i dno pozná každý – to už je však pozdě. Aby se vám voda v bazénu zbytečně nekazila a nemuseli jste pak přistoupit k vypouštění vody, je důležité v pravidelných intervalech sledovat kvalitu vody. K tomu vám poslouží jednoduché testery ke zjištění pH vody a obsahu chloru. PH vody v bazénu by se mělo pohybovat v rozmezí 6,8 až 7,4 a testovat byste ji měli nejméně jednou týdně. V případě vysokého pH se v bazénu mohou přemnožit řasy a usazovat vodní kámen. Při nízkém pH je voda kyselá a dráždí oči i kůži. Důležitá je i tvrdost vody, ta by měla být pod hodnotou osmnáct. K dosažení ideálních hodnot vám poslouží speciální bazénové přípravky, které všechny hodnoty vody uvedou no „normálu“. Nebojte se dezinfekce vody! Nemusíte se bát – dnešní dezinfekce vody se postará o její čistotu, ale především hygienickou nezávadnost a tedy i vaši bezpečnost. Nejčastěji se k tomuto účelu využívá chlór, existují však také přípravky na kyslíkové bázi. Velmi moderní a účinnou metodou je i záření či ionizace, s nimiž dosáhnete čisté vody bez chemie. Samozřejmostí je vždy správné dávkování a opět kontrola kvality vody. Obzvláště v horkých dnech dochází k znehodnocení vody mnohem rychleji, nebojte se tedy do vody přidat stabilizační tablety či použít šokovou terapii. Pro všechny alternativce je příjemnou zprávou fakt, že svůj bazén – kompozitní, keramický či sklolaminátový – můžete udržet čistý díky salinaci. Jedná se o desinfekci bazénu obyčejnou kuchyňskou solí. Ta se totiž s pomocí elektrolýzy promění v přírodní chlór a ten už zatočí se všemi bakteriemi, řasami i viry.
0 Vyrábíme s dětmi: Strašidýlka z podlesí (obrazový průvodce)
Snad každé malé dítko si rádo hraje na strašidýlka, schovává se pod dekou a uprostřed pokoje straší rodiče obligátním „Húúú“. Taková zábava má tisíc variací. Jednou z nich může být skládání strašidýlek z darů přírody. Jak to tedy vypadá? Znáte slavný obraz Rudolfa II. jako Vertumna? V 16. století jej namaloval italský malíř Giuseppe Arcimboldo a jeho styl malby později vešel do dějin jako manýristicko-naturalistický. Arcimboldo tehdy zpodobnil Rudolfa II. jen za pomocí ovoce, zeleniny a květů. Taková koláž může vzdáleně inspirovat i vás. Takže, co budete potřebovat? Nachystejte si: dřívka, listy, květy, šišky, kamínky… Nic víc nebude potřebova. Krok 1: Vyrazte s dítkem do přírody. A nemusíte chodit ani nikam daleko, stačí se projít pro sídlišti a mít oči otevřené. Sbírejte společně vše zajímavé: kousky kůry, traviny (pozor na dráždivé), květy, dřívka. Krok 2: Doma vše vyklepejte do umyvadla nebo umyjte, abyste nasbírané poklady zbavili pylového poprašku. Pokud u vás doma trpíte alergií, nebudou vás rostlinky už dráždit. Krok 3: Pak už stačí málo. Na stůl (případně na nějakou podložku) skládat listy, květy a zbývající poklady do podoby nejrůznějších strašidýlek, pirátů a duchů. Anebo do jiných tvarů, které vás napadnou a budou bavit. Nemusíte nic nikam lepit, stačí si jen hrát, vymýšlet čím postavičce vytvořit ruce, nohy, klobouk atd. Malému dítěti, které teprve objevuje svět, rozvíjí hra představivost a upevňuje znalosti o lidském těle. Záleží jen na tom, do jakých podobizen se společně pustíte. Tip na závěr: Uchovejte si nasbírané věci na později, až dítko půjde do vany. Aby vám rostlinky neseschly, naložte je do talíře s vlažnou vodou. Při večerní koupeli je dítku dejte do vany místo jeho běžných hraček (nebo společně s nimi). Uvidíte, jak se listy v tu ránu změní na plující lodě, šišky na mořské příšery a květy na malé ostrovy. Nebo na něco úplně jiného. Záleží totiž jen na fantazii. Přejeme hezkou zábavu!
0 Lovte poklady pomocí magnetu
Magnet fishing je relativně novým trendem, který se začal objevovat mezi nadšenými hledači pokladů, ale postupem času si získal oblibu i mezi amatérskými hledači. Mezi detektory kovu, lopatami a krumpáči, se magnety stávají nezbytnou součástí výbavy každého hledače kovů. Pokud rádi objevujete a pátráte minulostí, pak musíte magnet fishing vyzkoušet! Pomocí relativně malého, ale nesmírně silného magnetu, budete prohledávat různá koupaliště, rybníky, studny a objevovat střípky minulosti, které čekají na své vylovení. Magnety unesou až stovky kilogramů Když se řekne magnet, většina z nás si nejspíš představí maličké magnety, kterými připevňujeme vzkazy na lednici. V poslední době jsou velice populární neodymové magnety, se kterými si užijete spoustu zábavy. Magnety, o kterých se dnes budeme bavit, jsou však o dost větší, s obrovskou magnetickou silou. Nosnost těchto magnetů je různá v závislosti na druhu magnetu a pohybuje se od několika desítek po pár stovek kilogramů. Od jejich nosnosti se odvíjí i cena. Za magnet s nosností 40 kg zaplatíte okolo 90 kč. Pokud se rozhodnete investovat až 800 kč, pak získáte magnet s nosností okolo 300 kg. Nezbytnou součástí je lano o délce alespoň 20 metrů. Co vše lze nalézt? Pokud si představujete, že pomocí magnet fishingu vyděláte nějaké peníze, pak vás budeme muset zklamat. Je velice malá šance, že narazíte na něco opravdu cenného. Pokud vám však bude štěstěna nakloněna, narazíte na vzácný předmět a ten budete moc věnovat či prodat do muzea nebo některému sběrateli. Při svém pátrání budete nejvíce narážet na drť z magnetické rudy, staré hřebíky, mince a další kovové předměty. Opravdový úspěch by byl, kdybyste nalezli např. starou zbraň a další pozůstatky z válek. Kde hledat? Výběr vhodného místa je alfou a omegou tohoto druhu "rybaření". Nejvíce vhodnými místy jsou vody v turisticky významných oblastech, jako je řeka Vltava u Karlova mostu. Zde můžete najít mince, značky, cedule, židle a podobně. Další možností jsou hojně navštěvovaná přírodní koupaliště, která by mohla, za celou svou dobu existence, ukrývat nejedno tajemství. Zajímavým místem může být stará studna, do které mohl někdo ukrýt např. vražednou zbraň. Naopak méně vhodným místem jsou řeky, které protékají méně obydlenými oblastmi. Zkrátka čím víc lidí u daného místa žije, tím větší je šance na slušný nález.
0 Vaničkování. Zbytečnost nebo zábava pro vás i miminko?
Navštěvovat hodiny plavání se kojencům obvykle doporučuje až v šesti měsících věku. Vaše dítě ale vodu miluje a vy máte dojem, že každodenní večerní koupání je mu málo? Vyzkoušejte vaničkování! Nejprve s instruktorem nebo podle videa, potom sami. Stačí mít doma klasickou vanu, víc nepotřebujete. Kdy s vaničkováním začít S vaničkováním můžete začít prakticky hned od narození miminka. Děťátko by však mělo mít zahojenou pupeční jizvu a vy byste si v manipulaci s ním měli být alespoň trochu jistí. Přeci jen vaničkování probíhá ve vaně, která je úplně plná vody. Je třeba, aby kolem sebe dítě mělo dostatek prostoru a aby si zvyklo na vodu kolem sebe. Ve vaně by dítě ze začátku nemělo být déle než 15 minut, postupně lze dobu strávenou ve vodě prodlužovat. Vždy je však třeba dbát ne to, jak je dítě staré a jakou má zrovna náladu. Když dítě do vany dáváte, nemělo by být hladové ani těsně po jídle. Výhody vaničkování Vaničkování je skvělá příležitost, jak mohou maminky (ale i tatínkové) se svými dětmi strávit hezký čas. Během vaničkování se nejen utužuje a prohlubuje vztah mezi rodičem a dítětem, ale vaničkování taktéž napomáhá řešit nedostatky a odchylky ve vývoji dítěte. Dítě ve vaně vlastně cvičí a posiluje svaly. Spoustě dětí vaničkování pomáhá při kolice či k lepšímu spánku. Díky vaničkování se děti naučí mít rády vodu, získají k ní kladný vztah a přechod do bazénu pak pro ně bude snazší. Vaničkování má oproti kojeneckému plavání tu výhodu, že se rozhodně nemusíte bát bakterií. Vše probíhá ve vaší koupelně, stejně jako obyčejné večerní koupání. Vyzkoušeli jste vaničkování a máte dojem, že pro vás nebo pro vaše dítě to není to pravé? Nevadí. Nelámejte nic přes koleno. Je nesmírně důležité, aby se při vaničkování cítilo dobře nejen vaše miminko, ale i vy sami.
0 Syndrom náhlého úmrtí kojence. Strašák všech rodičů
SIDS neboli syndrom náhlého úmrtí kojence (Sudden Infant Death Syndrome) straší snad všechny novopečené maminky a tatínky. Jaké jsou jeho příčiny, příznaky a rizikové faktory? Co dělat, když postihne právě vaše miminko? A lze se proti němu nějak bránit? Co je to SIDSSyndromem náhlého úmrtí kojence označujeme stav, kdy je dítě náhle nalezeno mrtvé, a to bez toho, aniž by mu předtím cokoliv bylo. Nejčastěji umírají miminka do šesti měsíců věku, a to ve spánku. Dále riziko úmrtí klesá (ročně u nás takto zemře až několik desítek dětí). SIDS se častěji vyskytuje u dětí nedonošených, nekojených (nebo kojených omezeně) a v rodinách, kde už syndrom náhlého úmrtí postihl jiné dítě. Častější je také u dětí ze sociálně slabších rodin, u dětí, jejichž matkami jsou kuřačky (stačí ale i to, pokud kouří jiný příslušník domácnosti) či drogově závislé ženy. Častější je také výskyt tohoto syndromu, pokud dítě spí v přehřáté místnosti nebo je ukládáno v poloze na bříško. Preventivní opatření, monitor dechu Chcete-li udělat vše proto, aby vaše děťátko nepostihl tento syndrom, ukládejte ho do postýlky vždy na záda (nebo na bok). Nepřikrývejte ho teplými peřinkami (nezavinujte do teplých zavinovaček, nedávejte mu čepičku)a místnost, kde spí, vyvětrejte. Ideální je, pokud bude dítě spát v místnosti společně s vámi a až později mu pořídíte vlastní pokojíček. Pořídit si můžete i monitor dechu. Ten snímá dýchací pohyby u dětí, pokud se 20 vteřin nenadechnou, spustí se alarm. Než stačíte doběhnout k postýlce, často už dítě opět dýchá, jindy stačí, když s ním zatřesete a ono se nadechne samo. Pokud se tak nestane, je třeba okamžitě přivolat záchrannou službu. Resuscitace dítěte Než přijede přivolaná záchranná služba, zkontrolujte, zda se něco nenachází v ústech a nosu dítěte. Dýchací cesty je třeba uvolnit! Poté dítě položte na tvrdou podložku (nezaklánějte hlavu) a dýchejte do jeho úst i nosu zároveň (asi 30 vdechů za minutu). Nebije-li dítěti srdce, stlačujte okraj hrudní kosti o 2-3 centimetry směrem k páteři (asi 90 stlačení za minutu). Dodržujte poměr 3:1 (3 stlačení a 1 vdech). Pokračujte s resuscitací až do příjezdu záchranné služby. Tip na závěr. Spánek miminka v posteli rodičů Vědci zjistili, že maminka, která spí s dítětem v jedné posteli, intuitivně uléhá obličejem k němu. Vydechovaný oxid uhličitý, který se pak hromadí před obličejem miminka, stimuluje jeho organismus k vyšší dýchací aktivitě. Tím tedy funguje jako opatření proti syndromu náhlému úmrtí.
0 Odplenkování snadno, rychle a bez pláče
Pokud máte dojem, že už je ten pravý čas, aby vaše dítě odložilo plenku, hurá do toho. Máme pro vás pár tipů, které vám odplenkování usnadní. Můžete počkat na léto a nechat dítě běhat nahé po zahradě, můžete poslechnout rady babiček nebo vyzkoušet indiánskou metodu. Léto = ideální doba Pokud je právě léto a za vaším domem je zahrada, máte z poloviny vyhráno. Dítě můžete poslat "zalévat" kytičky, kamínky nebo cokoliv jiného venku. V horku navíc může běhat nahé, takže když náhodou nestihne "zalít", to co bylo v plánu, ničemu to nevadí a vy máte o starost míň s převlékáním. (Pokud dítě nahaté nebylo a vyměnit tepláčky je potřeba, zkuste s tím příliš nespěchat. Většině dětí je totiž mokro nepříjemné a je velice pravděpodobné, že se mokrému oblečení budou chtít příště za každou cenu vyhnout.) Tipy a triky našich babiček V počáteční fázi určitě není nutné, aby byl nočník v koupelně. Zeptejte se dítěte, kde by ho chtělo mít a nechte ho, aby si ho na toto místo samo odneslo. Snáz si tak zapamatuje, kde nočník je, navíc je pravděpodobné, že ho umístí tam, kde rádo tráví čas. Můžete také společně postavit „domeček pro nočník“ (například z židlí a deky, sušáku na prádlo a deky apod.). Některé děti totiž mají rády při vyprazdňování soukromí, navíc sedět na nočníku v domečku jim určitě přijde jako skvělá zábava. Indiánská metoda Indiánská metoda spočívá v tom, že dítěti seberete plenku ze dne na den (zhruba v jeho dvou letech) a už mu ji nikdy nedáte (na noc samozřejmě ještě můžete). Dítěti vysvětlíte, proč to děláte a kde najde nočník. Pak stačí, abyste byli trpěliví, a i kdyby se zpočátku příliš nedařilo, k plence se už nikdy nevrátili. Dítě by totiž mohlo být zmatené, proč jednou plenku má a jednou ne. Uvidíte, že pokroky budou den ode dne větší a dítě se nakonec naučí chodit na nočník v mnohem kratší době, než jste čekali. Důležitá rada na závěr Každé dítě je jiné a pro každé je ta nejvhodnější doba, kdy ho zbavit plenky, jindy. Pokud máte dojem, že právě vaše dcera nebo syn potřebuje ještě trochu času, poskytněte jim ho a nespěchejte na ně. Dítě musí v první řadě chápat, co po něm chcete. Nevšímejte si poznámek okolí, že vaše dítě je na plenku už příliš velké. Dejte na svou intuici. Uvidíte, že trpělivost se vyplatí. Dítě za jeho neúspěchy nikdy příliš nekárejte, nekřičte na něj a netrestejte ho. Spíše vyjádřete smutek a řekněte mu, že příště se už určitě všechno podaří.
0 Špatný spánek v těhotenství? Víme, co pomáhá.
Mnoho těhotných žen si především v posledních měsících těhotenství stěžuje na problémy se spánkem. Jejich okolí jim přitom stále radí, aby spaly co nejvíce a nabraly síly nejen na blížící se porod, ale i z toho důvodu, aby se pak mohly postarat o nového člena rodiny. Co ale dělat, když je tu už několikátá probdělá noc v pořadí a spánek stále nepřichází? Spánková hygiena jako základ V první řadě doporučujeme nezapomínat na několik základních pravidel dobrého spaní, která platí nejen pro těhotné. Choďte spát přibližně ve stejnou dobu, v ložnici vždy vyvětrejte, nepijte navečer kávu nebo černý čaj, vynechejte těžká jídla, vyrazte ještě před spaním na krátkou procházku. Do postele uléhejte vždy pouze večer a jen tehdy, pokud už opravdu máte v plánu spát. Chcete-li si odpočinout přes den, zkuste využít spíše gauč. Zvětšující se bříško. Jak spát? Stále se zvětšující bříško nepřekáží těhotným ženám pouze tehdy, když si mají zavázat tkaničky, ale i v noci. Doporučujeme tedy spát na boku (ideálně levém) a bříško si podložit polštářem. Velice vhodné jsou tzv. kojící polštáře, které dokáží poskytnout oporu nejen břichu, ale můžete si je zároveň umístit i mezi kolena, podložit si jimi záda nebo je doslova obtočit kolem celého těla. Každá budoucí maminka si určitě najde svůj vlastní způsob, jak s tímto polštářem spát. Pokud je matrace na vaší posteli příliš tvrdá, zkuste pořídit měkčí. Pokud se vám na těch pár týdnů nechce investovat do nové matrace, zkuste použít měkkou deku a spát na ní. Pohyby miminka, pálení žáhy, plný močový měchýř… Dokud ženu ruší ze spaní pouze partnerovo chrápání, dá se problém snadno vyřešit například díky špuntům do uší, ale co když ruší miminko? Pak nezbývá než vyzkoušet pár tipů (spát v takové poloze, ve které je miminko nejméně aktivní, nejíst před spaním sladké) a když ani ty nezaberou, tak se prostě smířit s tím, že máte v bříšku malou noční sovu. Pálení žáhy můžete zkusit zahnat kapkou jablečného octa, vodou s citronem, mlékem, zelím, bílou ředkví, pár mandlemi, jedlou sodou nebo případně nějakým přípravkem z lékárny. Vyzkoušejte také polohu na levém boku, pálení by se mělo zmírnit či úplně zmizet. Častější návštěva toalety k těhotenství bohužel patří. Pokud musíte v noci opakovaně vstávat kvůli plnému močovému měchýři, nedá se bohužel nic dělat. Můžete to ale brát sportovně a říkat si, že je to vlastně takový trénink na vstávání k miminku. A na miminko se už přeci těšíte.
Historie: O původu plemene koluje více historek, než pravd. Jisté je to, že kořeny všech retrívrů najdeme v Newfoundlandu, kde psi pomáhali zdejšímu obyvatelstvu při lovu ryb, tahali lana lodí, nebo ryby vypadlé ze sítí. Britům se plemeno zalíbilo a proto přivezli několik jedinců do Anglie. Samotný čistokrevný chov začíná až v druhé polovině 19. století. Výsledkem dlouhého křížení byl tvrdě pracující lovecký pes. Zlatý retrívr jako plemeno byl uznán roku 1913 a v ČR se chová od roku 1981. Vzhled: velký, statný symetrické postavy vyrovnaný pohyb laskavý výraz lebka je přirozeně vyvážená čenich je silný, černý a široký oči dobře posazené, barva tmavě hnědá tlapky obrouhlé ocas je dlouhý, bohatě osrstěný a nesen v linii hřbetu srst je hladká, nebo mírně zvlněná. S hustou nepromokavou podsadou. zbarvení je vždy zlaté nebo krémové, jakékoli jiné je nepřípustné (s vyjimkou trochy bílé na hrudi) výška: 51-61cm Povaha: vyrovnaná, laskavá, mírná a přátelská je značně inteligentní a poslušný, proto patří mezi snadno cvičitelná plemena přirozené vlohy k práci (časté uplatnění jako vodící pes pro nevidomé) Zlatý retrívr patří do skupiny FCI VIII. - slídiči, retrívři a vodní psi
0 Daň z nemovitosti: Nezapomeňte na její platbu do konce května 2018!
Tak, jako každý rok, pokud vlastníte nějakou nemovitost nebo pozemek, přistála ve vaší schránce složenka sloužící k úhradě daně z nemovitosti. Minulý týden bylo zahájeno jejich rozesílání, a nám tak vzniká povinnost je do konce května 2018 uhradit. Jejich rozesílání probíhalo postupně, a to hlavně z důvodu, aby nedocházelo k tvorbě front na jednotlivých místních poštách. Pojďme se blíže podívat, co o této dani víme a jak se vypočítává. Co bychom měli vědět? Daň z nemovitých věcí, též známá také jako daň z nemovitosti, spadá mezi majetkové daně a vlastníci nemovitostí a pozemků jsou nuceni ji každý rok hradit. Tato daň je známá několika odlišnosti, a to platbou předem a podáním daňového přiznání, které se uskutečňuje pouze jedenkrát při jejím nabytí novým majitelem a následující roky jsou její majitelé pouze vyzýváni k jejímu uhrazení. Celkové zajištění této daně spadá do kompetencí jednotlivých finančních úřadů. A její úhradu jsme nuceni vykonat do 31. května 2018. Výpočet daně Při výpočtu daně z nemovitých věcí se vychází z výměry pozemku, u staveb ze zastavěné plochy a počtu podlaží. Též se zohledňuje, o jaký druh pozemku nebo stavby jde. Platba daně z nemovitosti zůstává při zemi a nemusíte se bát, že by vás snad zruinovala. Daň z nemovitosti vs. Daň z nabytí nemovitosti Častokrát se můžeme setkat se zaměňováním těchto dvou daní. Nenechte se zmýlit. Jedná se o dvě odlišné daně! Daň z nabytí nemovitosti se hradí pouze jednorázově po koupi nemovitosti, kde je výše daně stanovena na 4 % z kupní ceny nemovitosti, popřípadě z odhadní ceny nemovitosti, pokud je vyšší než kupní cena. Současně s tím však musíme stále počítat i s platbou daně z nemovitosti, která se pravidelně hradí každý rok. Názorný příklad Koupili jste si v prosinci 2017 dům. Na začátku roku 2018 jste podali daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a k dani z nemovitosti, následně jste byli vyzváni k úhradě daně z nabytí nemovitosti, která činí ona 4 % z kupní, popřípadě odhadní ceny nemovitosti, jak jsme uváděli výše. A posléze musíte též uhradit daň z nemovitosti, která vám byla vypočítána na základě druhu nemovitosti či pozemku a jeho výměře, kterou budete platit každý rok.
0 Tip na výlet: Zrekonstruovaná kamenná Vochlická rozhledna
Rozhleden je v naší kotlině opravdu dostatek. Jednou z nich je také Vochlická rozhledna u Lubence, která leží asi 50 kilometrů jihozápadně od Loun. Na kopci Vochlice ve výšce 444 m. n. m. stojí rozhledna, která je 15 metrů vysoká. Vyhlídková plošina je umístěna do výšky jedenácti metrů. Vznik rozhledny se datuje už do roku 1881, který je uváděn nejčastěji. Jedná se tak o jednu z nejstarších českých rozhleden vůbec. Vochlická rozhledna během druhé poloviny minulého století (po druhé světové válce) chátrala a o její záchranu se postaralo Sdružení za záchranu kostela sv. Jiljí, které ji roku 2007 začalo rekonstruovat, aby ji o tři roky později slavnostně otevřelo. Klíče si lze zapůjčit i mimo otevírací dobu rozhledny Obce Libyně a Mlýnce spojuje žlutá turistická značka, která vás právě k rozhledně dovede. Nejlepším řešením vašeho výstupu je vyjít z Libyně, kde si v kostele sv. Jiljí (nebo ve firmě SKLOART v obci Lubenec) zapůjčíte od rozhledny klíče. A nemusíte se obávat nějakého dlouhého výšlapu. Z Libyně k rozhledně je to totiž necelý kilometr chůze. Vochlická rozhledna je otevřena oficiálně o víkendech od května do října od 13 do 16 hodin. Ovšem v ostatní dny si lze klíče bez problémů zapůjčit. Vstupné je 20 korun za dospělého, 50 korun za skupinu a děti mají vstupné zdarma.