NEZAMĚSTNANOST

Práce je důležitý výrobní faktor a otázkou nezaměstnanosti se stát velmi hluboce zabývá. Nezaměstnanost je důležitým činitelem ekonomiky státu. Na trhu práce mohou existovat následující situace:

1) Rovnovážný stav
Poptávka a nabídka se rovnají. Jedná se o ideální stav. Pracují všichni, co pracovat chtějí a firmy nakoupí tolik práce, kolik poptávají při dané mzdě.

2) Převis poptávky
Poptávka převažuje nad nabídkou. Poptávku zde představují firmy, které by koupily více práce, ale za nižší mzdy. Strana nabídky nemá o takovou práci zájem, a tak se firmy musí uchýlit k tomu, že najímají zahraniční dělníky, kteří jsou ochotni pracovat i za tak malé mzdy. Druhým řešením je zvýšení produktivity stávajících zaměstnanců a zvýšení jejich mzdy.

3) Převis nabídky
Nabídka převažuje nad poptávkou. Nabídku představují domácnosti, které jsou ochotny pracovat, ale strana poptávky o ně nemá zájem. Také se stává, že firma vyžaduje konkrétní pracovníky pro specifickou práci a ty nemůže sehnat. Tak nemůže zaměstnat jen tak někoho. V tomto případě vzniká NEZAMĚSTNANOST.

Nezaměstnanost můžeme mít dobrovolnou a nedobrovolnou.
Dobrovolná nezaměstnanost znamená, že lidé mají pracovní sílu, ale nemají potřebu pracovat. Tito lidé mají většinou našetřeno, mají kapitál v bankách, žijí z úroku a pracovat nemusí.
Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká, když mají lidé pracovní sílu, chtějí pracovat, ale nemohou najít odpovídající práci. Často k této situaci dochází, když zaměstnavatelé snižují počty zaměstnanců, chtějí ušetřit mzdové náklady, ruší provozy nebo zaměstnavatel zkrachoval.

Členit můžeme nezaměstnanost také podle její příčiny. Dělí se na:

a) Frikční
Zaměstnanci nejsou spokojeni se svou prací, dávají výpověď a hledají práci jinou, vhodnější. Jedná se o přirozený a krátkodobý stav a na hospodářství má pozitivní vliv.

b) Strukturální
Některá odvětví se dostávají do útlumu a lidé tak přicházejí o práci. Naopak některá odvětví expandují a zaměstnance hledají. Je důležitá rekvalifikace zaměstnanců, aby mohli práci v nových odvětvích vykonávat.

c) Cyklická
Ta vyplývá z vývoje ekonomiky v hospodářských cyklech. K nárůstu dochází hlavně v období krize a nabídka práce převyšuje nad její poptávkou.

Ukazatelem nezaměstnanosti je tzv. míra nezaměstnanosti. Tu počítá ministerstvo práce a sociálních věcí a česky statistický úřad prostřednictvím úřadu práce a šetřením v terénu.

Vzorec: nedobrovolně nezaměstnaní/aktivně ekonomicky činné obyvatelstvo * 100(%)

Subjekty řešící nezaměstnanost jsou stát, zaměstnanci a firmy. Stát má několik způsobů řešení nezaměstnanosti. Může sám zaměstnávat zaměstnance (policie, armáda). Stát také vyplácí podpory nezaměstnanosti a formou dotací podporuje tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikací. Zaměstnanci zase chtějí co nejmenší nezaměstnanost a zastupují je odborové svazy, které vyjednávají podmínky se zaměstnavatelem. U firem pak může řešit nezaměstnanost hospodářská komora, agrární komora a jiné svazy.