Pokud máte dojem, že už je ten pravý čas, aby vaše dítě odložilo plenku, hurá do toho. Máme pro vás pár tipů, které vám odplenkování usnadní. Můžete počkat na léto a nechat dítě běhat nahé po zahradě, můžete poslechnout rady babiček nebo vyzkoušet indiánskou metodu.

Léto = ideální doba

Pokud je právě léto a za vaším domem je zahrada, máte z poloviny vyhráno. Dítě můžete poslat "zalévat" kytičky, kamínky nebo cokoliv jiného venku. V horku navíc může běhat nahé, takže když náhodou nestihne "zalít", to co bylo v plánu, ničemu to nevadí a vy máte o starost míň s převlékáním. (Pokud dítě nahaté nebylo a vyměnit tepláčky je potřeba, zkuste s tím příliš nespěchat. Většině dětí je totiž mokro nepříjemné a je velice pravděpodobné, že se mokrému oblečení budou chtít příště za každou cenu vyhnout.)

Tipy a triky našich babiček

V počáteční fázi určitě není nutné, aby byl nočník v koupelně. Zeptejte se dítěte, kde by ho chtělo mít a nechte ho, aby si ho na toto místo samo odneslo. Snáz si tak zapamatuje, kde nočník je, navíc je pravděpodobné, že ho umístí tam, kde rádo tráví čas. Můžete také společně postavit „domeček pro nočník“ (například z židlí a deky, sušáku na prádlo a deky apod.). Některé děti totiž mají rády při vyprazdňování soukromí, navíc sedět na nočníku v domečku jim určitě přijde jako skvělá zábava.

Indiánská metoda

Indiánská metoda spočívá v tom, že dítěti seberete plenku ze dne na den (zhruba v jeho dvou letech) a už mu ji nikdy nedáte (na noc samozřejmě ještě můžete). Dítěti vysvětlíte, proč to děláte a kde najde nočník. Pak stačí, abyste byli trpěliví, a i kdyby se zpočátku příliš nedařilo, k plence se už nikdy nevrátili. Dítě by totiž mohlo být zmatené, proč jednou plenku má a jednou ne. Uvidíte, že pokroky budou den ode dne větší a dítě se nakonec naučí chodit na nočník v mnohem kratší době, než jste čekali.

Důležitá rada na závěr

Každé dítě je jiné a pro každé je ta nejvhodnější doba, kdy ho zbavit plenky, jindy. Pokud máte dojem, že právě vaše dcera nebo syn potřebuje ještě trochu času, poskytněte jim ho a nespěchejte na ně. Dítě musí v první řadě chápat, co po něm chcete. Nevšímejte si poznámek okolí, že vaše dítě je na plenku už příliš velké. Dejte na svou intuici. Uvidíte, že trpělivost se vyplatí. Dítě za jeho neúspěchy nikdy příliš nekárejte, nekřičte na něj a netrestejte ho. Spíše vyjádřete smutek a řekněte mu, že příště se už určitě všechno podaří.